Malíř ze světa pohádek

24. duben 2011

Pohádky nemusíme vnímat pouze jako příběhy pro děti, kde vítězí dobro. Mnohdy se staly inspirací řady vzácných uměleckých děl. Svou Pohádku na svět přivedl i malíř Jan Preisler.

Další pokračování seriálu Příběhy (v) umění představíme se Šárkou Leubnerovou, ředitelkou Sbírek umění 19. století, dílo Jana Preislera (1872 – 1918).
Rok 2011 přinesl Národní galerii zajímavou nabídku od Galerie Kodl, které NG využila a po několika desetiletích vystavuje v klášteře sv. Jiří obraz Jana Preislera Pohádka. Dříve totiž patřil obraz do sbírek Národní galerie, ale válečné události nakonec obraz přenesly do soukromého vlastnictví. Zajímavé osudy obrazu, který vycestoval na výstavu a už se nikdy do sbírek Národní galerie nevrátil, připomenul příspěvek dopoledního vysílání Monitor:

Národní galerie o svou Pohádku s drakem a princeznou přesto nepřišla. Existuje totiž v několika variantách, které se liší jen barevností a celkovým výrazem. Kromě černovlasé princezny v bílém šatu s modrozeleným vzorem z majetku Galerie Kodl, najdete další princeznu v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Ta má vlasy rudé a šaty zelené.
Zároveň vznikly dvě kompoziční studie. Jedna je v oleji ve správě Pražského hradu a druhá v pastelu. Právě pastelová princezna zůstala ve sbírkách Národní galerie.

Pohádka Jana Preislera
Český malíř a grafik Jan Preisler se narodil 17. února v roce 1872 v Popovicích u Berouna do rodiny slévače Josefa, pracujícího v železárnách v Karlově Huti, a Antonie, dcery domkáře a hutníka z Popovic, jako nejstarší ze čtyř dětí. Už ve škole v Karlově Huti zaujal svého učitele kreslení svými pracemi natolik, že je odnesl k řediteli školy a následně zprávy o jeho talentu putovali dál k profesorovi brněnské techniky Řehořovskému, poslanci Neumannovi i k řediteli železáren v Králově Dvoře. Ti všichni dopisem přesvědčili Preislerovy rodiče, aby syna poslali na studia umění do Prahy, kde by ho oni finančně zajistili. A tak Jan Preisler putoval v roce 1887 do Prahy na Uměleckoprůmyslovou školu, pod vedením Františka Ženíška, který se stal jedním z jeho přátel. Příběh Preislerova života pokračoval založením ateliéru v Malostranské záložně, zahájením spolupráce s výtvarným spolkem Mánes i psaním pro časopis Volné směry, který sám také redigoval. V osobním životě přišla změna s rokem 1914, kdy se oženil s Boženou Pallasovou, se kterou měl syna Jana a dceru Boženu.
Kromě malby se podílel na organizaci výstav a vyučoval . Od roku 1903 působil jako externí profesor kresby aktu na Uměleckoprůmyslové školy a o 10 let později byl jmenován profesorem na Akademii, kde vedl všeobecná studia. V té době měl za sebou například výzdobu Palackého sálu Obecního domu v Praze. Návrh na výzdobu má ve svých sbírkách Galerie hlavního města Prahy. Řadu prací Jana Preislera najdete také ve správě Národní galerie, jak v seriálu Příběhy (v) umění připomíná Šárka Leubnerová:

Pohádka Jana Preislera s černovlasou princeznou bude v klášteře sv. Jiří vystavena do 30. září 2011 denně od 10 do 18 hodin. Potom se vrátí zpět do sbírek Galerie Kodl.
Závěrem ještě připomeňme, že výměny Pohádky za Tři dívky po koupeli ve sbírkách dnešní Národní galerie se Jan Preisler nedožil. Umírá o dva roky dříve, 27. dubna 1918, na zápal plic.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.