V prvních obydlích lidé nebydleli

Před 10 000 lety existovala na Blízkém východě řada trvale osídlených vesnic a vesniček s rodinnými domky postavenými z kamenů nebo hliněných cihel. Archeologové však nacházejí i pozůstatky starších a také menších neolitických budov, které pocházejí z doby před více než 11 000 lety. U některých z nich se zdá, že nesloužily jako obytné domy, ale spíš jako skladiště či společenská a rituální centra. Nejnovějším nálezem tohoto typu je trojice budov z Wadi Faynan v jižním Jordánsku. V době před 11 600 až 10 200 lety zde žili zemědělci, kteří teprve nedávno opustili životní styl lovců a sběračů a začali pěstovat ječmen, pistácie a fíky a chovat dobytek.

Největší ze tří nově objevených budov z hliněných cihel má oválný tvar. Centrální část byla obklopena dlouhou lavicí, nad kterou se v jedné části nacházela ještě další řada míst k sezení. Přinejmenším část budovy byla zastřešená a jižní stěnu zdobily vlnité vzory vyryté do hliněných cihel. Archeologové se domnívají, že budova sloužila k rituálním setkáním v období sklizně. Dvě menší stavby stojící opodál byly pravděpodobně skladiště pro obilniny a další potraviny. V blízkosti budov nejsou zbytky ničeho, co by vypadalo jako obytný dům. Archeologové se proto domnívají, že vůbec první vesnice netvořily obytné domy, ale budovy určené pro zpracování sklizně a společenská setkávání celé komunity. Její příslušníci mohli žít v nedalekých kempech, jejichž pozůstatky se na archeologickém záznamu nedochovaly.

Zdroj: PNAS