Hustá exoplaneta u hvězdy viditelné bez dalekohledu

Hvězda 55 Cnc patří mezi hvězdy, okolo nichž obíhá pět nebo více exoplanet. První exoplaneta 55 Cnc-b byla potvrzena v roce 1997 a svým složením i velikostí se značně podobá některé z plynných planet naší sluneční soustavy. Naopak poslední objevenou exoplanetou označenou jako 55 Cnc-e je těleso podobné Zemi. Její objev byl sice učiněn již v srpnu roku 2004, nicméně nesrovnalosti v řadě jejího pozorování přivedly vědce k překvapivým zjištěním o jejích vlastnostech.

Mnoho otazníků nad exoplanetou
Exoplaneta 55 Cnc-e byla objevena měřením odchylek v poloze mateřské hvězdy 55 Cnc způsobených gravitačním vlivem planety. Následně bylo spočteno, že jde o planetu přibližně 14krát hmotnější než Země s periodou oběhu necelých 3 dní. Okolo své hvězdy obíhá ve vzdálenosti 0,03 astronomické jednotky, tedy přibližně 30krát blíže než Země okolo Slunce. V minulém roce, po šestileté pozorovací řadě, přišli vědci z Harvard-Smithsonianova centra pro astrofyziku s tvrzením, že perioda oběhu planety by měla být o čtvrtinu kratší. Z toho také vyplynulo, že planeta by měla být ke hvězdě o něco blíže. Tým vědců z Massachusettského technologického institutu následně začal pátrat po možnosti přímého pozorování přechodu planety před diskem své mateřské hvězdy. Největší potíž jim ale při pozorování dělala hvězda samotná, neboť při spočtených rozměrech planety by pokles jasu hvězdy nebyl větší jak dvě desetiny promile celkového jasu hvězdy. Aby takový pokles odhalili, využili k tomu vesmírný teleskop MOST náležící Kanadské vesmírné agentuře.

Teleskop MOST (Microvariability & Oscillations of STars) Kanadské kosmické agentury|foto: ČSA

A pozorování se skutečně podařila, pokles jasnosti hvězdy byl zaznamenán. Z pozorování přechodů se vědcům podařilo odhadnout nové rozměry exoplanety. Podle těchto výsledků by exoplaneta měla být přibližně 8,5krát hmotnější jak Země. Planeta je však jen o přibližně 60 procent větší než ta naše, což z ní činí jednu z nejhustších objevených exoplanet vůbec. Její průměrná hustota by měla dosahovat dvojnásobku průměrné hustoty Země. Vědci se také začali zabývat tím, zda by se kolem exoplanety při její nízké vzdálenosti od mateřské hvězdy mohla utvořit a udržet atmosféra. Vzhledem k vysokým teplotám na jejím povrchu kolem 2700° C by rozhodně nešlo o dýchatelný plynný obal. Přesto však vědci nevylučují výskyt atmosféry složené z těžších plynných molekul uvolených při potenciální sopečné aktivitě na povrchu planety.

Cizí slunce spatříte i pouhýma očima
Hvězda s označením 55 Cnc v souhvězdí Raka je doposud nejjasnější hvězdou na noční obloze se známou exoplanetární soustavou. Leží přibližně 41 světelných let daleko od Slunce. Ve skutečnosti jde o dvojhvězdu, jejímiž složkami jsou žlutý a červený trpaslík. Ty od sebe dělí vzdálenost přibližně tisícinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Jasnější žlutý trpaslík se podobá Slunci a je na noční obloze viditelný i pouhýma očima. Je však zapotřebí skutečně tmavá obloha. Spolehlivě jej spatříte v malém dalekohledu, například loveckém triedru. Na slabší hvězdu už musíte být vybaveni značně větším přístrojem. Samotné planety však běžnými prostředky spatřit nelze.

Poloha hvězdy 55 Cnc na květnové obloze|foto: Petr Horálek

Vzkaz loudající se rychlostí světla
V červenci roku 2003 vyslali vědci z programu SETI ke hvězdě vzkaz s označením Cosmic Call 2. Ten obsahoval sekvenci kódů různých typů, například obrázků. K vyslání signálu byl použit Euroasijský planetární radar o průměru 70 metrů, který leží v pobřežní Eupatorii na území Ukrajiny. Signál k planetární soustavě putuje rychlostí světla, takže jej zastihne až v květnu roku 2044.

Jestli se v roce 2085 k Zemi vrátí nějaká odpověď, říct nelze. Každopádně jde o unikátní exoplanetární soustavu, která je díky své přístupnosti menším přístrojům ideálním objektem pro rozsáhlejší budoucí výzkum.