Dialekty odhalily původ Japonců

Dlouho se vědci domnívali, že se japonština vyvinula z jazyka lovců a sběračů, kteří přišli na Japonské souostroví před 30 000 roků. Nový výzkum však dokazuje, že tento jazyk přinesli před 2200 roky zemědělci, kteří pěstovali rýži a původně žili na Korejském poloostrově.

Archeologové našli stopy po dvou velkých migracích do Japonska. První podnikli v ledových dobách lovci a sběrači z asijské pevniny. Cestu jim otevřely pevninské mosty, které se vynořily z moře s poklesem hladiny oceánů. Tito lidé vytvořili tzv. džómonskou kulturu a uhájili ostrovy proti všem následným invazím. Soumrak jejich kultury se přiblížil před 2400 roky, kdy se na Korejském poloostrově ujalo pěstování rýže v zavlažovaných rýžovištích.

Pěstitelé rýže pronikli až na japonské ostrovy, ovládli je a vytvořili tam tzv. jajoiskou kulturu. Jejich řeč se stala základem dnešní japonštiny a příbuzného jazyka, kterým hovoří původní obyvatelé ostrovů Rjúkjú ležících na jih od hlavních japonských ostrovů.

Sean Lee a Toshikazu Hasegawa z Tokijské univerzity použili počítačovou analýzu dvou stovek základních slov různých japonských dialektů. Na základě takto získaných dat byli s to sestavit „vývojový strom“, který zobrazoval zásadní události ve vývoji japonštiny a jejích nářečí. Některé „uzlové body“ takového vývojového stromu je možné celkem přesně datovat. Například k oddělení kjótského a tokijského dialektu došlo po roce 1603, kdy tehdejší Edo (dnešní Tokio) převzalo roli metropole japonského císařství od Kjóta.

Počítačové analýzy vykalkulovaly počátky japonštiny do doby před 2182 roky. Tuto událost nelze samozřejmě datovat s přesností na jeden rok. Na základě výsledků Leeových a Hasegawových analýz se však zdá vyloučeno, že by japonština představovala dědictví po lidech kultury džómon. Výsledky analýz zveřejnil vědecký časopis Proceedings of the Royal Society B.

Teorie o původu japonštiny a Japonců měly v minulosti značný vliv na politiku. A naopak, politika často formovala interpretaci historie. Když Japonsko před druhou světovou válkou anektovalo Koreu a Mandžusko, kladli japonští politici důraz na teorie odkazující na společné kořeny Japonců a Korejců sahající k jajoiské kultuře prvních japonských zemědělců. Po prohrané válce cítili japonští politici naopak potřebu upevnit sebevědomí a hrdost národa. K tomu se jim hodily odkazy na hluboké kořeny japonských tradic. Začali proto mnohem více stranit teoriím o džómonských kořenech dnešních Japonců.

Genetické studie dokazují, že moderní Japonci vznikli smísením lidí starousedlické džómonské kulury s přistěhovalými jajoiskými zemědělci. Současní obyvatelé Japonska nesou v dědičné informaci asi 40 % znaků typických pro jejich džómonské předky. Jazyky obou etnik však „nehybridizovaly“ stejným způsobem. Zemědělství, jajoiská kultura a jazyk jejich nositelů zcela převládly.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 13. 5. 2011 v 9:00.