Pražská zoo pomáhá gorilám v Africe
Pražská zoologická zahrada pomáhá ohroženým druhům od počátku svého vzniku, tedy dlouhých 80 let. V současnosti chrání před vyhubením například gaviála indického nebo kriticky ohrožené pouštní antilopy, které chce vrátit do volné přírody. V posledních několika letech se pražská zoo věnuje také ochraně goril nížinných ve střední Africe.
Zoo Praha pracuje na záchraně goril intenzivně posledních pět šest let. Kvůli nájezdům pytláků hrozí totiž těmto zvířatům vyhynutí. Přitom nejde ani tak o to, že gorily loví hladoví domorodci, ale že pytláci prodávají části těl těchto lidoopů jako vzácné trofeje.
„Prales je jistým způsobem obnovitelný a s lovem pro potřeby místní komunity by se vyrovnal. Problém je, že gorilí maso se vyváží z pralesních oblastí do měst ve velkém. Za vysoké částky se tam pak bohatým lidem prodává nejen maso, ale i další části gorilích těl,“ vysvětluje mi problematiku pytláctví v Africe Jana Ptačinská-Jirátová.
Ještě jako redaktorka Českého rozhlasu střední Afriku navštívila a na tržišti s takzvaným bush meatem, tedy masem z buše – kam patří i gorilí maso – natočila reportáž: „Rušná silnice, malé provizorní stánky obložené vyuzeným masem. Tak vypadá kamerunský trh s ,bush meatem‘. Průvodce po hlavním městě Kamerunu Yaoundé nám dělá Manfred Epanda Eme. Ukazuje nám maso pralesních antilop, krys, ale také opic.“
„Ohrožené druhy mají na trhu prý také, ale ty jsou schované. Když o ně projevíte zájem, odvedou vás prodejci někam stranou a ukáží vám je. Když procházíme kolem stánků s masem, obchodníci nás bedlivě sledují. Ve chvíli, kdy zapínáme kameru, proti nám vyráží jeden z místních prodavačů. Naše přítomnost zavání průšvihem, a tak rychle odcházíme.“
Členům týmu popularizátora zoologie a současného ředitele pražské zoo Miroslava Bobka bylo jasné, že nutit obyvatele Afriky nekupovat gorilí maso nebo trofeje by se minulo účinkem. Proto se rozhodli místo dospělých oslovit jejich děti. Do Kamerunu přivezli skládačky a omalovánky s obrázky goril a také knížky gorilích pohádek, které si získaly velkou popularitu. A s jakým výsledkem?
Jana Ptačinská-Jirátová se v reportáži ptala dětí ve škole, jestli mají rády gorily. „Ano. Jsou to největší lidoopi, větší než opice. A jsou přátelské k lidem, na rozdíl třeba od šimpanzů. Ti si klidně vezmou kámen a hodí ho po tobě, ale gorila to neudělá. Má ráda lidi,“ myslí si kamerunský školák.
Projekt na pomoc gorilám se postupem času rozšířil i do zemí kolem Kamerunu – Republiky Kongo nebo Středoafrické republiky. Letos putovalo na černý kontinent 15 tisíc knížek gorilích pohádek a 120 tisíc pohlednicových skládaček s obrázky goril a naučnými texty.
Jak se takový projekt daří financovat? „Hledáme různé cesty. Máme například dárcovské esemesky, prostřednictvím kterých mohou lidé posílat peníze konkrétně na ochranu goril v Africe. Stojí je to 30 korun, z nichž 27 korun putuje na tyto účely. V areálu zoo také prodáváme suvenýry s gorilí tematikou, jako jsou knížky, cédéčka nebo pohlednice. Část výtěžku z jejich prodeje pak jde na sbírkové konto,“ vysvětluje Jana Ptačinská-Jirátová.
Poznat život goril nížinných měl pomoci také projekt Odhalení, během nějž mohli posluchači Českého rozhlasu sledovat na internetu život těchto lidoopů. Z původně zamýšlené parodie na reality show komerčních televizí se stal projekt se skutečným smyslem.
V dalším dílu seriálu o pražské zoo si řekneme, jak vlastně gorily nížinné žijí a jak důležitá je v gorilí skupině tetička.
