Čerstvé mládě gibona zve na sobotní Planetu opic
Zoo Liberec má od soboty 14. května čerstvé mládě v přírodě kriticky ohroženého gibona bělolícího (Nomascus leucogenys leucogenys). Východoasijský lidoop se zcela symbolicky narodil týden před konáním benefiční akce Planeta opic, jíž chce Zoo Liberec podpořit letošní kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) zaměřenou na ochranu lidoopů – veškerý výtěžek z akce přitom půjde právě na terénní projekty spjaté s ochranou šimpanzů, goril, orangutanů a gibonů.
Mládě se narodilo 18leté samici Wen Wen a o 2 roky staršímu samci Matějovi. Jde přitom o jejich již čtvrtého společného potomka (od roku 2003). Zatím nevíme, zda jde o samce nebo samici, protože mláďata se rodí v béžovém zbarvení po matce, zhruba v roce života přelínají do černé po otci a teprve po dalších asi třech letech lze pohlaví dle sekundárních znaků určit – samice se totiž znovu přebarví do béžové, samci zůstávají černí. Například poslední mládě z roku 2008 má v současné době černou srst a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se na tom cokoli změnilo. Jedná se tedy s největší pravděpodobností o samce. Pohlaví lze pochopitelně zjistit dle primárních znaků (pohlaví), pokud ale není žádný důvod, je zcela zbytečné zvířata imobilizovat a pohlaví určovat.
V rámci Planety opic, kterou uspořádáme v sobotu 21. května od 10 do 13 hodin, mimo jiné oslavíme 25. narozeniny našich šimpanzic Jannis a Tessan (komentované krmení šimpanzů začne v 11.30), informujeme o životě lidoopů a jejich výskytu ve volné přírodě, představíme život našich šimpanzů na exkluzívních fotografiích. Akce se rovněž zúčastní i pětice libereckých škol, které budou prodávat nejrůznější výrobky s opičí a další zvířecí tématikou (výtěžek půjde ve prospěch kampaně), pro odvážné lezce bude připravena i speciální nafukovací stěna a chybět nebude ani školní taneční představení ZŠ Broumovská. Souběžně s tím umožníme v rámci akce „Se starými spotřebiči do zoo se slevou“ získat návštěvníkům, kteří před Zoo Liberec odevzdají vysloužilý elektrospotřebič, kupon na levnější vstupné pro tento den.
Co víme o gibonech?
Jméno tohoto východoasijského lidoopa se dá přeložit jako „chodící po větvích". Jeho dlouhé silné paže s hákovitými prsty mu totiž umožňují velice rychlý pohyb z větve na větev, když mezi nimi překonává vzdálenost až 15 metrů. Je nejrychlejším primátem.
Giboni tvoří přechodnou skupinu mezi vyššími opicemi a lidoopy. Jako lidoopi mají zakrnělý ocas, na opice upomíná malý vzrůst a zakrnělé sedací hrboly na zadku. Typické jsou pro něj štíhlé končetiny, hustá dlouhá srst a výrazné vzpřímení těla. Nejcharakterističtějším rysem gibona je jeho zpěv, pokládaný za projev společenské komunikace, který slouží k ohlašování příslušnosti k území a k partnerovi. Nevydávají žádné skřeky, ale skutečně melodické zvuky a jsou schopni vydávat i čisté tóny. Jejich zpěv trvá od 10 minut do 2 hodin a pralesem se může šířit až do vzdálenosti 3 km.
Giboni vytvářejí rodinná společenství samce, samice a maximálně 4 mláďat. Na jednom km čtverečním pralesa se vyskytují 2 - 4 rodiny. Samice jsou březí 7 - 8 měsíců, poté přichází na svět jedno mládě. Potravou gibonů je především ovoce, jehož zralost si ověřují, podobně jako člověk, stiskem mezi prsty. Potřebné proteiny si doplňují pojídáním drobného hmyzu a pavouků. Gibon bělolící je jako kriticky ohrožené zvíře zařazen do Evropského záchovného programu (EEP), mezi největší hrozby patří odlesňování (ztráta přirozeného prostředí), lov pro maso i tradiční „medicínu“.