Jaký je osud slovenských Němců?
Na území Slovenska jsou už od 11. století. Panovníci sem zvali obchodníky, duchovní, ale i rytíře. Dodnes umí mluvit směsicí středověké němčiny. Kdo jsou slovenští, nebo spíš karpatští Němci? Dozvíte se v dokumentu Radiožurnálu ve středu 1. června.
Slovensko si většinou spojujeme s maďarskou a romskou menšinou. Žije tam ale i ta německá. Dnes už jich je sice jen něco kolem pěti tisíc, do roku 1945 jich na území našeho souseda žilo zhruba 4× víc. Je důvodem úbytku počtu tak zvaných karpatských Němců jen poválečný odsun? A žádají dnes tito Němci majetkové vyrovnání, jako to chtějí landsmanšafty po České republice? Jaké stopy zanechali Němci na území Slovenska a bude nová generace pokračovat v tradicích?
Ve středu 1. června po 20. hodině uslyšíte dokument našeho slovenského zpravodaje Vojtěcha Bergera, ve kterém budou o historii a budoucnosti mluvit nejen slovenští Němci. Dokument ve zvukovém i textovém formátu včetně fotografií najdete na zpravy.rozhlas.cz.
Odkud se vzali a kdo jsou karpatští Němci
Na začátku 20. století historik Raimund Friedrich Kaindl pojmenoval slovenské Němce jako karpatské. To proto, že shrnul Němce žijící na území bývalých Horních Uher, tedy Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. Šlo hlavně o oblast Spiše, Bratislavy a Hauerlandu – okolí Nitry, Prievidze a Bojnic, jak je patrné z mapy osídlení karpatskoslovenskými Němci.
První Němci přišli na území dnešního Slovenska už v 11. století. Jednalo se hlavně o různé řemeslníky, horníky nebo obchodníky. Když na Slovensko vpadly mongolské hordy a vybily místní obyvatelstvo, uherští vládci, kteří měli k Němcům blízko, je zvali, aby území nejen znovu osídlili, ale i rozvíjeli. A jejich přínos pro ekonomiku byl a je veliký.
Asi největší počet Němců přesídlil na Slovensko ve 13. a 14. století, a to i proto, že jim místní panovníci dovolili, aby tu žili podle německého práva. Ve středověku tak tvořili 1/5 až 1/4 slovenského obyvatelstva. Nejdříve na území Horních Uher přišli Mantáci – obyvatelé okolí Rýna a Mosely, také známí jako lidé ohně, vody a kovu – tedy kováři. Název nejpravděpodobněji vznikl podle toho, že kovář, tlučením železa vyrábějící ocel, špatně slyšel, a když na něj někdo mluvil, odpovídal „bós mánta?“ (co říkáš?). Ale taky to mohlo být jinak :-)
Po nich asi v 16. století následovali Habáni (nejspíš z německého haushaben = mít domov), alias toufaři-novokřtěnci (toufen = křtít), dnes známí jako hutterité. Vlastně byli vypovězeni ze Švýcarska, Německa a Rakouska proto, že křtili až dospělé, kteří se sami vyznali ze své víry, což bylo trnem v oku katolické, ale i reformní církvi. Nejvíc jich bylo na jižní Moravě. Byli velmi schopní a pracovití řemeslníci (známá je jejich habánská keramika), a protože to byli skvělí vinaři, jejich znalosti došly na vskutku úrodnou půdu.
Po vzniku první republiky v roce 1918 měli Němci na Slovensku své vlastní školy, spolky a na výpomoc sami zvali odborníky ze Sudet. V době 2. světové války sice byla malá část Němců organizována v národněsocialistické partaji, ale pro zbytek Němců byl Hitler příliš daleko, takže je moc nezajímal.
Němci žili na území Slovenska už 800 let a dosud byli vždy vítaným hostem, který zdomácněl. Až v letech 1944–1945 došlo k jejich evakuaci zpět do Německa. Odejít musely asi 2/3 z nich, někteří skončili v koncentračních táborech, jen asi 10–15 % zůstalo z různých rodinných nebo jiných důvodů a několik se jich pak z Německa vrátilo.
Vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu.
Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.
