Nela Boudová miluje divadlo. Ale ještě raději má život

Na festivalu se Nela Boudová cítí velmi dobře, protože už jako dítě milovala filmy. Chodila na ně poctivě do kina. „S televizní obrazovkou nemám spjaté dětství, protože jsem si hrála s hračkami a živými zvířaty. Do dneška ji považuji za požírač času.“ Jako dcera zpravodaje ČST vyjela v pubertě s rodiči do Berlína, kde se cítila nešťastná, protože neuměla ani slovo. „Bylo to trauma. Dnes se na to ale dívám jinak, protože jsem se naučila jazyk a v německy mluvících zemích jsem jako doma. Pobyt v zahraničí mi určitě pomáhá i na jevišti, protože tam člověk vždycky vytahuje svoje zkušenosti.“

Po absolvování Státní konzervatoře v Praze hostovala Nela Boudová v oblastních divadlech v Karlových Varech a Českých Budějovicích. Hrála dvě sezony v obnoveném Krejčově Divadle za branou II. a od roku 1994 hostovala v Činoherním klubu, kam záhy nastoupila do angažmá. Nyní, po 15 letech, dala výpověď. Proč? „K životu patří změna a klukům je 10 a 12 let, takže nás už čeká pár posledních společných dovolených. Volné večery s nimi si užívám a dokonce jim i čtu.“ Podle Nely Boudové za pár let nebude žádný herec ve stálém angažmá. Herci se prostě budou najímat na konkrétní hru a roli. Svého rozhodnutí rozhodně nelituje a cítí se mnohem svobodněji. „Divadlo miluji, ale ještě raději mám život. A k němu patří, kromě dětí, i cestování.“ Herečka ráda cestuje sama a s batohem na zádech. „Ale v kapse musí mít člověk vždycky kreditku,“ dodává. Velké zážitky si přivezla např. z Kambodže. „Podívat se tam byl můj sen. Bohužel, realita byla jiná, než jsem si představovala. Nečekala jsem bohatou zemi, ale když jsem např. zjistila, že se tam vykácelo 86% lesů, bylo mi z toho smutno, protože přírodu mám ráda.“ S kamarádkou navštívila také Indii. „Nic jsme neplánovaly a mne tam vedla především zvědavost. Teď mohu říci, že je to země mých snů. Všechno je velmi intenzivní: barvy, vůně i zážitky, ale i mnoho protikladů: velká bída a velké bohatství. Tady nikdo netuší, jak se máme dobře. Cestování vede k tomu, že si člověk váží toho, co má.“

August Strinberg: Tanec Smrti, fotografie z natáčení, Nela Boudová|foto: Martin Velíšek

Nela Boudová také pěstuje jógu a je vegetariánkou. „To ale nebyl vliv mého pobytu v Indii. Maso jsem přestala jíst od té doby, kdy jsem jako mladá viděla, jak myslivci vyvrhují uloveného kance. Byl to otřesný zážitek.“ Vegetariánství herečka nikomu nevnucuje, ale naučila tomu své děti. „Nevím, jestli je to tím, že nekonzumují maso, ale jsou zdravé a nikdy nedostaly antibiotika. Kluci jsou už velcí a vědí, že si maso můžou dát. Ale nedělají to, i když ví, že bych se na ně proto nezlobila. Jednou za rok si dokonce dáváme špekáčky, ale moc jich nesníme. Většinou opékáme brambory, jablíčka nebo zeleninu.“

Nela Boudová není jen herečka a úspěšná dabérka. Vydala i dvě knihy pro děti, které prý nevznikly z nějaké vnitřní potřeby něco sdělit, ale z vnějšího impulzu. „Jednou jsem seděla doma a pokládala na stůl korálky. A přitom mne napadl příběh. Námět na druhou knihu přišel v Anglii. Prohlížela jsem si výlohu, ve které visela víla s křídly.“ Její děti knihy četly a byly zdatnými korektory. Zkrátka, „tak trochu spolupracovaly“. Když byla Nela Boudová malá, její maminka jí vyprávěla vymyšlené pohádky o zajíčkovi Matlafouskovi. „Je mi líto, že ty pohádky nenapsala. Možná, že by to mohl být můj úkol a námět pro další dětskou knihu,“ řekla herečka.

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru ze Zlína. Ptala se Martina Kociánová.