Slonice zachránila svému ošetřovateli život

Sloni bývají jednou z několika velmi lákavých atrakcí pražské zoologické zahrady. Prakticky neustále pobíhají v okolí pavilonu velkých savců děti, které sem přišly s rodiči, nebo se školou. Sloni přitom nejsou vždy přátelští a člověk se v jejich blízkosti musí mít velmi na pozoru. Existují ovšem výjimky. Pražská zoo si jednu takovou hýčká, jmenuje se Gulab.

V minulém dílu seriálu jsme se věnovali problémům, které přináší umělý odchov zvířat v zoo.

Gulab! Otoč se, bábo. Pojď sem, pojď,“ volá na slonici láskyplně ošetřovatel Zbyněk Šíša. S Gulinou, jak se o nejstarší slonici v pražské zoo mluví, strávil celý profesní život. „Je to strašně hodné zvíře, ale jako každý slon je zlomyslná. Její výhradní vlastností, kterou už teď s věkem trochu ztrácí, je tvrdohlavost,“ vypráví.

Když nechtěla domů a postavila si hlavu, že je ještě moc pěkně na to, aby šla dovnitř, tak to byl trošku problém,“ vzpomíná ošetřovatel. „Kolegové na ni jednou použili nádhernou lest. U výběhu byl jednou opřený červený prvomájový plakát. A když už nevěděli, jak s Gulab hnout, rozvinuli před ní plakát s nápisem Se Sovětským svazem na věčné časy, ona se lekla a utekla domů.“

Romana Anděrová z pražské zoo se připojuje se vzpomínkou na slona Babyho, který v době okupace dokázal rozeznat podle uniformy příslušníky SS a cíleně je kropil vodou. Sloni podle ní zkrátka umějí vycítit, když někde není něco úplně v pořádku.

Mezi ošetřovateli a jejich svěřenci se mnohdy vytvoří opravdu láskyplné pouto

Charakter a cit nezapřela Gulab jako správná slonice ani ve chvíli, kdy to potřeboval její ošetřovatel. Gulina totiž zachránila Zbyňku Šíšovi život. „Při úklidu jsem pomáhal kolegovi, i když už jsem tam půl roku nepracoval,“ vypráví ošetřovatel.

„Když jsem zametal mezi Kadírou a Gulab, tak jsem se najednou otočil a viděl jsem proti sobě Kadírovu hlavu. Slon měl v podstatě pravdu, protože jsem tam už vlastně nepatřil. Dostal jsem ránu, upadl jsem na zem a tu druhou už chytla Gulab. Nechala mne pod sebou přelézt na druhou stranu a byl zase pokoj,“ popisuje dramatickou situaci po letech Zbyněk Šíša, jako by se nic nestalo.

Ne nadarmo se o Gulab mluví jako o mámě všech ošetřovatelů. „Nedá se proto ani použít, když je potřeba otestovat nového ošetřovatele a jeho připravenost pracovat v kontaktu se slony,“ uvádí příklad vstřícného přístupu slonice k lidem její dlouholetý ošetřovatel.

Slon Baby byl prvním chobotnatcem pražské zoo

Proto není divu, že se Gulab a Zbyněk Šíša stali kamarády na celý život. „Známe se někdy od roku 1969 nebo 1970,“ říká ošetřovatel a se smíchem dodává, že stejně dlouho je mu blízkým přítelem snad jedině manželka.

Už za pár dní oslaví Gulab 52. narozeniny, a i když má před sebou ještě hezkých pár let života, všichni ze Zoo Praha jí přejí spokojené dožití v novém pavilonu slonů, který se napřesrok otevře.

Příště nahlédneme do soukromí sloní rodinky a také si řekneme, zda platí známé úsloví o sloní paměti.

autor: kvm
Spustit audio