V Zoo Liberec se narodila rysí trojčata
Zoologická zahrada Liberec má po roce opět mláďata rysa karpatského (Lynx lynx carpaticus), a to hned trojčata. Mláďata se narodila v posledním květnovém týdnu samici Daře (7 let) a teprve dvouletému samci Cinovi, oba přitom pocházejí z volné přírody.
Zoo v letošním roce narození mláďat rysa příliš nepředpokládala, protože nového samce dovezla ze Zoo Bojnice teprve loni v listopadu, takže pár neměl tolik času si na sebe zvyknout. Od pondělí 6. června již všechna mláďata vidí, jejich matka se o ně vzorně stará, protože koťata viditelně přibírají na váze. Rodinka zatím obývá prostor porodnice v expozici v dolní části zoo, návštěvníci tedy mláďata uvidí teprve ve chvíli, kdy je Dara vyvede ven. To ale ještě bude nějaký týden trvat. Zoo Liberec se letos v odchovech kočkovitých šelem mimořádně daří, po sněžných levhartech jsou rysi již druhým rozmnoženým druhem. To se v Liberci podařilo naposledy v roce 1986, kdy jsme během roku odchovali černou formu jaguára a levharty.
Co víme o rysech?
Rys obýval koncem 19. století téměř celou Evropu, centrální a severní Asii a oblasti Středního východu. Protože lovil srnčí zvěř, byl jako škůdce téměř vyhuben. K razantnímu snížení jeho stavu přispělo i masivní odlesňování a kultivace krajiny. Dnes se díky reintrodukčním programům vrací do původních výskytišť. Objevuje se ve Skandinávii a severních oblastech Ruska a Číny. Také v zalesněných horách Malé Asie, Švýcarska, Německa, Řecka, pobaltských republik, Polska a Slovenska.
Vyskytuje se i v Severní Americe. U nás byl vysazen do oblasti Šumavy, Beskyd a Jeseníků. Úkryty si vyhledává ve skalních dutinách, houštinách, dutých kmenech nebo v opuštěných liščích či jezevčích norách.
Rys měří 80 - 130 cm a má ocas dlouhý 11 - 24 cm. Váží cca 20 kg a dožívá se 18 - 20 let. Hlavním znakem rysa jsou trojúhelníkovité uši s černým chomáčem chlupů na konci. Ty slouží ke snadné lokalizaci zvuků. Charakteristický je i krátký ocas, rovněž zakončený chomáčem černých chlupů. Velké tlapy jsou přizpůsobené pohybu v hlubokém sněhu, během zimy se jejich plocha nárůstem srsti ještě zvětšuje. Srst je žlutošedá s hnědými skvrnami. Severnější druhy mají světlejší srst, splývající se sněhem. Rys velice dobře vidí i za šera, výborně šplhá a plave. Má dokonale vyvinutý sluch. Oproti tomu nemá příliš jemný čich. Je teritoriální a samotářský.
V období páření na sebe samice upozorňuje pronikavým vřeštěním a pachovými stopami. Březost trvá cca 70 dní, rodí se 2-4 slepá mláďata. Rys se živí hlavně malými a středně velkými savci, jako jsou lišky a zajíci, menšími kopytníky - srnčí zvěř, ovce, ptáci a hlodavci. Dospělí samci dokáží ulovit i mláďata sobů a jelenů. Rys číhá na vyvýšených místech a loví převážně brzy ráno a navečer. Rys karpatský je zapojen do programu ESB pro chov ohrožených druhů v rámci evropských plemenných knih.