Když brzdit, tak naplno

8. červen 2011

Auto umí rozjet každý, horší je to s jeho zastavením. Řada zkušených řidičů a ještě více těch, kteří si jenom myslí, že řídit umí, neumí brzdit. Málokdy se totiž dostanou do situace, kdy potřebují doslova stát na brzdách a auto zastavit za každou cenu dřív, než do něčeho narazí. V takovou chvíli navíc zmatkujeme a nevyužijeme všeho, co nás může od případných zranění uchránit.

V první řadě je potřeba mít brzdy v pořádku. Dnes už kromě nejstarších aut nemíváme problém s brzdovou kapalinou tak jako v minulosti, a tak je hlavní závadou brzd jejich opotřebení.

„Ve velkých městech, kde jsou relativně nová auta – často firemní, která procházejí pravidelnou údržbou a servisem, v tomto směru větší problém nevnímáme. Ovšem velmi často řešíme technické posudky, kdy lidé jsou schopní jezdit s takovou mírou opotřebení brzdových třecích segmentů, že to může skončit i havárií. Často segmenty doslova propadnou a potom už vozidlo nezabrzdí,“ popisuje současný stav Oldřich Očenášek ze společnosti DEKRA automobil.

Nejde jen o brzdové destičky, ty opotřebují hlavně ti, kteří hodně najezdí. Je tu však i opačný problém. „Pokud je vozidlo odstaveno přes celou zimu a vyjede se s ním až na jaře, brzdové kotouče bývají zkorodované až do takové míry, že jsou schopny poškodit nejen brzdové segmenty. Vzhledem k tomu, že brzdové kotouče nezreznou na celém povrchu stejně, nejsou rovné a funkční plocha se zmenší.“

V extrémních případech může dojít k zablokování kola, kdy nám nepomůže vůbec nic, ani mnohými vyzdvihovaný systém ABS nebo brzdný asistent. „Kolo se zasekne v případě, kdy je třecí segment výrazně opotřebovaný, není tam už žádná třecí vrstva a dokonce železo je opotřebováno do takové míry, že je schopno se dostat mezi část brzdového třmenu a kotouče, kde se pak zasekne. Tam systém ABS nedosáhne a nemůže to ovlivnit.“

Proto je pravidelná kontrola brzd a sledování kontrolek, kterými je už většina aut vybavena, bezpodmínečně nutná a při jejich rozsvícení je potřeba vyhlásit stav nejvyšší pohotovosti. Máte-li však brzdy v pořádku, musíte je umět v kritické situaci využít. „Základem brzdění v krizové nebo nouzové situaci je sešlápnutí spojky a zmáčknutí brzdového pedálu maximální možnou silou. Předpokladem pro to je však správný posez za volantem a hlavně vyšlápnutý spojkový pedál,“ radí šéf zdokonalovacího centra řidičů na Polygonu Most Jiří Patera.

Přerušované brzdění je dobré pouze ve chvíli, kdy máme prostor a čas, a ne při krizovém brzdění. Vlastně jde o simulaci práce systému ABS, z jehož názvu „protiblokovací systém brzd“ vyplývá i jeho funkce. Právě toho, jak se projevuje, se však mnozí v nejnevhodnější chvíli leknou. „Pokud si na ploše tomu přizpůsobené nikdy nevyzkouším zabrzdit úplně natvrdo, nebudu znát ten pocit, kdy je brzdový pedál při brzdění možné sešlápnout ještě víc. Projevuje se to pulzováním pedálu a takovými křaplavými zvuky. To je podmínka využití maximálního brzdného efektu vozu.“

Právě povolení brzd je naší nejčastější chybou. „Řidiči nebrzdí až do posledního momentu před nárazem. Jeden i dva kilometry v hodině můžou v koncové nárazové rychlosti dramatickým způsobem změnit následky nehody,“ varuje instruktor Jiří Parma.

Takže, když už není zbytí a náraz je nevyhnutelný, platí základní pravidlo: současně spojka a brzda a vší silou sešlápnout.

autor: pgj
Spustit audio