První zemědělství nezlepšilo kvalitu života

Závěr studie antropologů z Emory University odporuje rozšířenému názoru, že přechod od životního stylu lovců-sběračů k zemědělství byl jednoznačně pozitivní událostí. Tato představa vychází z předpokladu, že stabilní zdroje potravy musely mít kladný vliv na lidské zdraví. Ve skutečnosti však první zemědělci trpěli nedostatkem některých živin, měli problémy se zuby a hůře se přizpůsobovali stresu. Příčinou byla příliš jednostranná strava a v případě neúrody také období hladu. Trvalá sídliště s vysokou hustotou lidské populace i domácích zvířat navíc usnadňovala šíření infekčních chorob.

Tento trend vědci už dříve popsali u 19 z 21 dávných společností, které prodělaly přechod k zemědělství. Nová studie ověřila dříve získaná data a porovnala je s výsledky dalších vědeckých prací, které zkoumaly celé lidské kostry. Známky horšího zdraví a menší výšku vědci objevili v populacích prvních zemědělců z Evropy, Afriky, obou Amerik, Číny a jihovýchodní Asie. "Kulturně jsme zemědělští šovinisté. Myslíme si, že produkce potravin je vždy blahodárná, ale celý obraz je ve skutečnosti mnohem komplexnější," říká spoluautor studie George Armelagos. Za zemědělství podle něj lidé platí vysokou cenu, zejména pokud jde o různorodost živin. I dnes pochází asi 60 % našeho kalorického příjmu z pouhých tří plodin - kukuřice, rýže a pšenice.

Zdroj: Emory University, Economics & Human Biology