Svilušky a balónové létání

4. červenec 2011

Svilušku chmelovou, latinsky Tetranychus urticae, znají dobře především zemědělci a zahradníci. Pokud chtějí tohoto roztoče najít, musejí nejprve obrátit listy hostitelské rostliny spodní stranou vzhůru. Tam se svilušky obvykle vyskytují ve větších počtech. I pak to chce buď dobře zaostřit zrak, nebo se aspoň vyzbrojit zvětšovacím sklem.

Dospělý roztoč měří nejvýš půl milimetru a jeví se nám jako maličká zelenavá či červenavá „tečka“. Škody způsobené sviluškami už bývají těžko k přehlédnutí. Roztoč nabodává buňky listu a vysává je. Jediná rostlina hostí často stovky, nebo i tisíce svilušek. V poškozených listech udržuje fotosyntézu na potřebné úrovni jen s vypětím všech sil. Není divu, že chřadne a někdy dokonce uhyne. Navíc působí svilušky jako přenašeči mnoha rostlinných virových chorob. To všechno řadí svilušku chmelovou mezi velmi obtížné a nebezpečné škůdce.

Tento roztoč má jednu pozoruhodnou schopnost. Svilušky snovají vlákna ne nepodobná pavučinám. V angličtině jim to dokonce vyneslo označení spider mites čili pavoučí roztoči. Na vlákna kladou samičky vajíčka, z kterých se po třech dnech líhnou larvy.
Svilušky jsou velmi plodné, rychle dospívají a žijí poměrně dlouho. To všechno vede k tomu, že se za příhodných podmínek velmi snadno přemnoží. Jejich vlastní nenasytnost je pak dostává do úzkých. Hostitelská rostlina je záhy těžce poškozená a roztočům hrozí nedostatek potravy. Potřebují se co nejrychleji přemístit na jinou, zatím ještě neobsazenou rostlinu.

Někdy využívají k neobvyklému způsobu cestování svá vlákna lehoučká jako pírko. Zbudují si z nich na vrcholku rostliny velký kulovitý chumáč. Jde vlastně o balón o průměru až půldruhého centimetru. V jednom takovém „balónu“ se může ukrývat až několik tisíc svilušek na různém stupni vývoje. Chumáč vláken je spojen s rostlinou jen volně. Let proto startuje za silného větru, který balón z vláken uchopí a přenese pryč. Někdy se chumáč zachytí na srsti zvířat či ptačím peří a živočich pak roztoče nevědomky přepraví na novou lokalitu.

Svilušky a jejich vlákna na rostlině bazalky

Pro vytvoření balónu potřebného k dálkovému transportu musí spojit síly přinejmenším stovky svilušek. Tým belgických biologů pod vedením Gwendoline Clotucheové z Katolické univerzity v Lovani se zabýval tím, jak a za jakých podmínek k takové poměrně koordinované akci spousty roztočů dojde.

Svilušky se jistí proti planému poplachu. Neinvestují do stavby balónu zbytečně. Podmínky pro stavbu vzdušného korábu nastanou obvykle, když je na rostlině záplava roztočů a rostlina strádá. Svilušky tíhnou k tomu, aby lezly po rostlině nahoru. Na rostlině poškozené záplavou svilušek se záliba ve šplhání mění v posedlost. Každá šplhající sviluška za sebou táhne jemné vlákno. Když je na vrcholku rostliny nashromážděno jen málo vláken, zahájí sviluška ihned zase sestup. Často se po nějaké době na vrcholek opět vrací. Tak to probíhá po několik dní. Brzy z rána lezou roztoči vzhůru a v noci se opět vracejí na níže položené listy. Čím více je na rostlině svilušek a čím víc je rostlina poškozená, tím více vláken vede na její vrchol. To působí na další svilušky jako pozvánka. Když se nahromadí na vrcholku dost vláken, některé svilušky v nich uvíznou a chumáč intenzivním snováním dále zvětšují. Tato první směna roztočů obvykle uhyne dřív, než je balón dokončen a jeho osazenstvo se vydá na cestu.

V povrchových vrstvách se však nachází početná posádka. Mnozí pasažéři jsou ještě v „dětském věku“, jsou to larvy v nejrůznějším stádiu vývoje. Ty mají před sebou poměrně dlouhý život a je jisté, že aspoň některé vydrží i hodně dlouhou cestu. V balónu jsou i vajíčka a z těch se mohou vylíhnout larvy až na nové lokalitě. Po přistání se z balónu vylodí na nové rostlině skupina roztočů v nejrůznějších stádiích vývoje. Jejich šance na úspěšnou kolonizaci nové rostliny jsou skutečně vysoké.

Sviluška

Někdy může vzniknout na jedné rostlině i několik balónů a ty pak odlétají i s posádkou svilušek buď jednotlivě nebo ve vzájemně propojených formacích. Zatím se vědcům nepodařilo zjistit, za jak dlouho se balón rozpadne, jak dlouho se udrží ve vzduchu a jak velkou vzdálenost přitom svilušky urazí. Není také jasné, kdo všechno tvoří posádku. Budování vzdušného korábu představuje značnou investici. Mnohé svilušky se nedočkají plodů svého snažení. Uhynou dřív, než je balón hotový. Tito jednotlivci se obětují ve prospěch celku. Takové sebeobětování se děje obvykle ve prospěch „pokrevních příbuzných”. Jestli tvoří i posádku svilušek na jednom balónu početná rodinka pokrevně spřízněných roztočů nebo náhodně poskládané společenství nepříbuzných jedinců, ukáže až další výzkum.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.