Křížení s neandrtálci pomohlo šíření moderního člověka
Křížení s primitivnějšími starousedlíky moderním lidem pomohlo v dobytí světa. Nebo jej přinejmenším urychlilo.
Genetické studie ukazují, že moderní lidé se po svém odchodu z Afriky nejméně dvakrát "zapletli" s neandrtálci. Vyloučeno není ani křížení mezi moderními lidmi a Děnisovany - novým druhem člověka, který žil před 30 000 lety na Sibiři a byl objeven teprve loni. Otázkou je, nakolik takové mezidruhové zálety ovlivnily kurs naší evoluce. Peter Parham ze Stanfordovy univerzity se domnívá, že křížení s místními druhy lidí našim předkům pomáhalo kolonizovat nové oblasti. Od místních lidí získali naši předci geny, které zvyšovaly jejich odolnost vůči nemocem a dalším nepříznivým faktorům nového životního prostředí.
Svou myšlenku opírá o výzkum genů pro takzvané HLA antigeny. Tyto molekuly se nacházejí na povrchu bílých krvinek a hrají důležitou úlohu v imunitních reakcích. Moderní lidé, kteří opustili Afriku, měli jen omezené množství alel neboli variant genů pro HLA, které byly navíc přizpůsobené africkým chorobám. Naproti tomu neandrtálci a Děnisované, kteří žili mimo Afriku asi 200 000 let, se už místním nemocem dokázali přizpůsobit. Peter Parham porovnal geny pro HLA lidí z různých oblastí světa s geny neandrtálců a Děnisovanů. Našel tak důkazy, že moderní lidé při svém šíření po světě získávali místní varianty genů. Například alela HLA-C*0702, která je běžná u moderních Evropanů a Asiatů, se u Afričanů nikdy nevyskytovala. Najdeme ji však v genomu neandrtálců, odkud si ji "vypůjčili" naši předkové. Podobným příkladem je alela HLA-A*11, kterou vlastnili Děnisované.
Množství nově získaných alel se zvyšuje od Evropy směrem k Číně a nejvyšší je v Nové Guineji. Ukazuje to na selekční tlak, kterému lidé čelili cestou na východ. Naopak cesta na sever byla z hlediska výskytu nemocí zřejmě příznivější.
Zdroj: Royal Society, NewScientist
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.