Dá se Prahou jet na kole i bez stávky?
Až dvacet tisíc cyklistů včera zaplnilo ulice našeho hlavního města, a měli tak podle odhadů 15procentní podíl na dopravě. I když mnozí věřili, že Pražané v době stávky sednou na kolo, tak vysoké číslo nečekali ani optimisté.
V Praze se ve čtvrtek konečně stalo to, po čem už léta touží všichni propagátoři cyklistiky, včetně hlavního koordinátora cyklistické dopravy u nás Jaroslava Martínka: „Snažím se o cyklistice nemluvit už jako o alternativě a jako o ekologickém dopravním prostředku, ale spíš jako o normálním dopravním prostředku stejném, jako je auto nebo vlak. Každý člověk si vybere ten prostředek, který mu nejvíc svědčí.“
Pro mnohé Pražany to bylo včera právě kolo, které vnímali jako regulérní dopravní prostředek. Sčítače na nejvytíženějších cyklostezkách zaznamenaly v době stávky v dopravě až sedminásobně víc cyklistů než obvykle. Dokonce právě na cyklostezkách se tvořily kolony, na rozdíl od silnic, které byly volně průjezdné. Sami cyklisté tím byli trochu zaskočeni.
„Na cyklostezce podél Vltavy jsem tolik lidí ještě neviděl, tam bylo opravdu plno.“
„Docela to šlo.“
„Na kole jezdím docela často. Dnes jsem na kraji Prahy potkal zatím samé dobré cyklisty,“ řekli cyklisté dotázaní v naší anketě.
Ovšem v centru už to bylo složitější a na některých cyklistech bylo zřetelně vidět, že jim nic neříkají ani pravidla silničního provoz. Došlo i k několika střetům s auty, kterých však včera bylo v ulicích podstatně méně než obvykle, takže při normálním provozu by to takové množství cyklistů mělo výrazně komplikovanější.
Síť cyklostezek a cyklotras včetně představných pruhů na křižovatkách se v naší metropoli utěšeně rozrůstá díky postupným rekonstrukcím ulic. „Podle usnesení se při každé rekonstrukci komunikace musí zavést i řešení pro cyklisty, takže to probíhá velmi pomalu. V současné době vedení města ještě nemá promyšlenou dopravní koncepci a zřejmě chybí odvaha nebo politický tlak, aby město v první řadě omezilo osobní automobilovou dopravu a naopak podporovalo co nejvíc veřejnou dopravu, pěší a cyklisty,“ říká Jakub Smolík z Nadace partnerství.
Protože nejen bezpečnou trasu cyklista potřebuje. Například tato mladá dívka jezdí denně tři stanice metrem, přestože její bydliště spojuje s pracovištěm krásná a bezpečná cyklostezka a na kole jezdí ráda, jenže čtvrteční cyklovýlet byl výjimkou. „Nevím, jestli se tu dá někde zaparkovat kolo. Dnes to mám povolené výjimečně. Pokud by tu možnost byla, určitě bych do práce na kole jezdila.“
Cyklostojany zatím najdeme především na vlakových nádražích a občas před nějakou školou či obchodem. V mnoha našich městech je však v tomto směru situace výrazně lepší, například v Hradci Králové. Zatím je to spíš podle toho, jak velkými fandy do cyklistiky jsou radní v jednotlivých městech.
