K historii plzeňské zoo se vrací nová publikace

Letos uplynulo 85 let od otevření plzeňské zoo v původní lokalitě v Doudlevcích a připomeneme si i 50. výročí jejího uzavření. Jako jedna z mála tuzemských zoo mohla prožít období první republiky, válečné časy i dobu lidově demokratického zřízení. V tom je její historie zcela unikátní záležitostí. Publikace ukáže události, lidi i samotná zvířata z tohoto období. Dosud o zoo bylo publikováno jen velmi málo údajů a vydání vzpomínkové publikace je jakýmsi morálním dluhem současníků vůči minulým generacím a celé uzavřené kapitole dějin plzeňské zahrady.

Dosud nebylo možné takovouto souhrnnou pamětní publikaci vydat. O daném problému byl veřejně vydán jediný sborník v roce 1936 a později jen stručné odstavce textu, nikdy jako samostatné statě. Díky mimořádnému pochopení pracovníků Západočeského muzea a Státního oblastního archivu získala ZOOaBZ dispoziční práva na archivní fotografie. Zejména v Archivu města Plzně potom byly nalezeny texty a údaje o této kapitole historie zoo v Plzni.

Publikace ukazuje i odvěkou touhu Plzeňáků po vlastní ZOO již od konce 19. století.
Zakladatelem zoologické zahrady byl spolek akvaristů a vivaristů IRIS, který ji spravoval až do svého zániku v roce 1953.

Zoo v Plzni působila v letech 1926-1961 v městské části Doudlevce u řeky Radbuzy. Během dalších dvou let čekala na přestěhování na dnešní místo na Lochotín. Už se asi nenajde přírodovědec s fotografickou pamětí, aby jmenoval a určil všechny druhy i jednotlivá zvířata a jejich rozložení v této malé, ale populární zoo. Vzpomínky pamětníků se vesměs týkají poslední dekády, ekologicky řečeno klimaxového stádia doudlevecké zoo. Rovněž není velká naděje na objevení nové vyčerpávající písemnosti a tak je publikace doslova mozaikou složenou ze střípků. Možná se ale časem podaří zjistit další fakta ze soukromých amatérských fotografií nebo propagačních snímků z této zoo, které zůstávají v mnoha rodinných archivech.

Poměrně velké množství informací zachránila pro budoucnost jednatelka spolku Iris Berta Baslerová – opisy listin, zápisy schůzí, korespondenci, novinové výstřižky. Její dědicové uložili tyto písemnosti do Archivu města Plzně. Důležité informace skrýval i archiv západočeského deníku Pravda.