Ve vlašimské záchranné stanici pečují o desítky mláďat

Některá z mláďat se ve stanici ocitla poté, co přišla o rodiče, jiná jsou ve stanici z pouhé neznalosti lidí, kteří je odebrali z přírody. „Tato situace bývá pravidelně na jaře a počátkem léta, kdy se mláďata rodí. To pak stanice připomíná jakousi zvířecí mateřskou školku,“ uvedla vedoucí záchranné stanice ve Vlašimi Michala Musilová.

Každé z mláďat umístěných ve stanici potřebuje zvláštní péči a pracovníci stanice mají doslova plné ruce práce. Stali se tak z nich náhradní rodiče, učitelé a vychovatelé výrostků zároveň. „Kromě toho ale také musíme ještě ošetřovat zraněné živočichy a vyjíždět k nejrůznějším případům. Mláďata ale nesmí být při tom ohrožena,“ doplnil ošetřovatel zvířat Petr Vach.

Ptáčata - například pěvců, musí být krmena velmi často během celého dne. Mláďata savců se musí často pracně rozkrmovat a poté krmit v přibližně pravidelných intervalech, a to i v noci. Kojencům se navíc musí masírovat bříška a genitálie, aby se vyprázdnili. „Zdá se to jednoduché, ale už jen zvolit správné krmení je někdy tak trochu alchymie,“ říká pracovník stanice. Při větším počtu mláďat ošetřovatelé téměř nestíhají. Jen co se všechna ta mrňata dokrmí, mohou jít a začít znovu.

Ve vlašimské záchranné stanici pečují o desítky mláďat (8) - krmení krkavce|foto: Karel Chlumec

A jak se vlastně mláďata do záchranné stanice dostanou? Například u srnčat nebo zajíců se stává, že lidé považují mláďata za osiřelá a přinesou je do stanice. Zatímco matka se nacházela někde poblíž a buď sháněla potravu, nebo jen situaci bezmocně přihlížela. Jiná z mláďat ale vypadnou z hnízda, nebo skutečně osiří a do stanice je přinesou nebo zavolají všímaví lidé.