Památné stromy Pardubic
Závěrečný díl seriálu je věnován památným stromům v Pardubicích.
PARDUBICE – JERLÍN, DUB, TOPOL, DUBOVÁ ALEJ
Pod jerlínem japonským můžete poobědvat v Pardubicích na Wernerově nábřeží. Podél mlýnského náhonu ( z mlýna je dnes restaurace) roste skupina čtyř památných cizokrajných stromů. Pátrali jsme proč. Protější stranu tvoří zadní trakt radnice.
V 19. století prošla velkými stavebními úpravami - okolí také. Stromy byly součástí celkové úpravy okolí. A vysadit něco exotického, je vždy lákavé.
Jerlín japonský pochází z Číny, ale do Evropy přišel z Japonska, proto přídomek japonský. Mají ho rádi včelaři, protože kvete jako poslední. Koncem prázdnin je obsypán květy - pro včely. Jerlín je odolný vůči smogu, může růst i u vysokých pecí. Jerlín je podobný akátu, svými listy, květy i dřevem. Pozor- když se pálí, odporně páchne.
V ulici od kamenné vily směrem k Matičnímu jezeru roste památný dub letní. Před patnácti lety měl obvod kmene 310 cm, nyní 337 cm. Stojí na kraji silnice a koruna stromu sahá nad terasu domu. Obyvatelé nemusí mít slunečník.
Památných topolů není mnoho. V Pardubicích Polabinách ve zbytcích lužního lesa podél pravé strany Labe jsme dlouho hledali památný topol. Hustý a vysoký podrost ho dobře maskuje.
Obvod kmene ing. Pavel Kyzlík určil 730 cm. Stáří topolu odhadujeme na dvě stě let. Topol, vrba, olše jsou dřeviny měkkého luhu – to znamená, že rostou v místech, kde jsou každoroční zátopy a hodně podzemní vody. Pozor topol podél silnic má jiný tvar, tzv. pyramidální.
Poslední zastávkou v Pardubicích je alej památných dubů letních. Napočítali jsme asi 34 stromů. Na levém břehu Labe jsou vidět už z Wonkova mostu. Lemují cestu podél řeky a obyvatelé sídliště Závodu míru se tu rádi procházejí. Jejich stáří odhadujeme na 140 let. Pravděpodobně mají funkci zpevnění. Při napřimování Labe byly obnaženy vrstvy písku, které bylo nutné zpevnit.
Pardubičtí obyvatelé mají ještě mnoho dalších příjemných procházek mezi stromy vyprávějící historii. Stejně tak obyvatelé všech dalších měst a míst.
Stromy žijí s námi a našim potomkům budou listy bohatých korun ševelit stejně příjemně jako nám dnes.
Zobrazit místo Steleté stromy 2.7.2011 na větší mapě
Pořad ČRo Pardubice podporuje Pardubický kraj pod záštitou náměstka ing. Romana Línka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.