V peřině: brainwashing ve 3D
S blížícím se létem neodmyslitelně souvisí příval odpočinkových filmů do kin. Snad že se v horku divák nechce trápit ničím příliš složitým, servírují distribuční firmy povětšinou oddechové komedie, akční, rodinné a romantické filmy, hezky česky: řachandy a taškařice.
„Dělají mi brainwashing. Já si jen tak lenoším...“ pěla kdysi metalová kapela text Jana Vodňanského, který stručně a jednoduše letní filmovou nadílku vystihuje. Divák v době dovolených dává přednost nenáročné produkci, která by mu pomohla na chvíli zapomenout na všední starosti, chce se jen bavit, vyčistit si hlavu. Budiž, odpočinek potřebuje každý, ale i na letní oddechovky lze mít alespoň bazální nároky, najdou se totiž tak dokonalé čistící prostředky, že vám po nich v hlavě zbude jen to peří.
F. A. Brabec v devadesátých letech přešel od kamery k režii a publiku postupně dokázal, že převést na filmové plátno poetiku Afréda Jarryho není až tak snadné (Král Ubu, 1996), že zfilmováním poezie mohou vzniknout pestrobarevné kýčovité omalovánky (Kytice, 2000 a Máj, 2008), a že zkazit se dá i triviální krimi film (Bolero, 2004). Neúnavný tvůrce jde však dál svou cestou a letos nás zve do peřin.
Pelíšek je to vskutku líbezný. Malebné městečko žije spokojenou selankou. Všichni lidičkové se nepřetržitě smějí a radují. K tomu dobru přispívá čistírna peří na rohu ulice, kde lůžkoviny zbaví nejen nečistot, ale také zlých snů. Celé kouzlo jemné mechaniky čistícího stroje však naruší temná postava kartářky odnaproti, která svou černou zlou peřinou zlikviduje konkurenci. Podnikání je v troskách, neb jediný, kdo dokáže technický zázrak opravit, jediný, kdo ví, jak důležitou součástkou jsou tři pivní tácky, je bodrý dědeček, jež ovšem spadl do nitra magické peřiny, v kteréžto usnul u piva, a nemůže se tak z kraje snů dostat zpět...
Dalo by se vyprávět dále, ale už jen tato malá ukázka stačí, aby nastínila, že vyprávět by se dalo dlouho, ale lépe raději nepokračovat. Celé kouzlo Peřiny patrně spočívá v tom, že se jedná o první český 3D film, což má divákům stačit, vše ostatní se už nějak přimontovalo na trojrozměrné efekty. Stačí tedy, když se přidá hodně barviček, písničky, skotačení a plno rozverných postaviček, které občas vesele spadnou. Scénář se musel ztratit v kouzelné duchně a zpět se dostal v podobě skrumáže historek, jež s kulhající logikou poskládají cosi jako děj bohatě protkaný zpěvy a tanci. Celá poetika a invence tak ze všeho nejvíc připomíná papundeklové pohádky z ateliérů České televize z let sedmdesátých a osmdesátých, akorát nyní je máme ve 3D a barevnější. O barvy vůbec není nouze, kde se nedostává fantazie, přidá se rozverná růžová, chybí-li vkus, vraž do toho veselou červenou, tyrkysově modrá nahradí vtip a tak dále. Divák se přestává dívat, začíná se divit.
Herecké obsazení zřejmě proběhlo stylem, kdo měl zrovna v létě čas a chuť podívat se do Písku, kde se natáčelo. Snažení herců se V peřině mění v hitparádu pitvoření a trapnosti, kdy nejmilejší postavou je nakonec Sen, který spodobnila bývalá miss Nikol Moravcová. Role oživlé Barbie se zhostila ve vší autenticitě. Písně a choreografie musela být spíchnutá za velmi horkého letního odpoledne, většina rýmů tak připomíná neobratné veršovánky (avšak postava Snu si vystačí v refrénu i s textem „Jsem sen, la la la la la...“), občas nesedí ani postsynchrony. Pokud byl doposud kinematografii vyčítán příklon k infantilitě, tvůrčí peřinový tým dosáhl zcela nových kvalit primitivnosti, kdy si vystačí se základní premisou: „hejbe se to, je to barevné, je to dobré“ (teď se to navíc hejbe ve 3D!), což by snad mohlo pobavit dítě do dvou let odkojené pořady typu Teletubbies. Ale skutečnost, že je film určen pro děti, nelze brát jako výmluvu, ani dětský divák by se neměl podceňovat, a nelze mu servírovat kdejakou zhůvěřilost.
Nahodilé setkání 3D peřiny a šicího stroje na pitevním stole v domečku Barbie dopadlo ještě podivněji, než se dalo čekat z doprovodných materiálů, plakátů a trailerů, lze se jen domýšlet, jaký cíl sledovali autoři filmu. Patrně jsou tu oddechovky hlavně proto, aby si odpočal celý tvůrčí tým, jen musí najít někoho, kdo tu bžundu zaplatí. S napětím lze očekávat, na jakou podívanou sežene F. A. Brabec peníze příště.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD, Hollywood Classic Entertainment
V peřině hudební / komedie / muzikál, ČR, 2011, 103 min.
Režie: F. A. Brabec, kamera: F. A. Brabec, scénář: Miroslav Adamec, hudba: René Rypar (a písně od Karla Svobody a skupiny Kabát)
Hrají: Lucie Bílá, Karel Roden, Jiří Mádl, Bolek Polívka, Eliška Balzerová, Anna Stropnická, Amelie Pokorná, Matěj Převrátil, Nina Divíšková, Arnošt Goldflam, Nikol Moravcová