Pohybem ku zdraví, tentokrát chůzí
7. červenec 2011
Tentokrát doktorka Kateřina Cajthamlová s Patrikem Rozehnalem rozebírala chůzi. Jak moc pomůže procházka zhubnout? Kolik bychom toho denně měli ujít? Co když jsme tak tlustí, že už se nám nechce ani chodit? Jak rychle máme chodit? Co si máme dát po procházce?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tento týden poprvé s námi můžete v rámci Hrad do zámeckého léta vyrazit na procházku, trochu do kopce to bude. A to byl také důvod, proč jsme si do toho dnešního dílu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, kterou vítám ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Řekli, že budeme hubnout chůzí.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. A myslím si, že to je úplně nejlepší typ hubnutí, protože když už je někdo hodně obézní, tak mu v podstatě jakýkoliv rychlejší typ pohybu může dělat potíže, zatímco ta chůze jako nejpřirozenější pohyb mu ty potíže asi bude dělat nejmenší. Ostatně každý chodí, chodíme po bytě, chodíme po schodech. To je opravdu velmi přirozený způsob chůze a jenom velmi málokdo nemůže chodit vůbec. A takoví lidé teda ti potom musí dělat jiná cvičení, ale tomu se budeme věnovat třeba zase jindy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale někomu to může dělat větší problémy a jinému menší, ta chůze.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě vždycky záleží na tom, kolik je ta hmotnost, protože samozřejmě pokud ten člověk váží například dvě stě kilo a má ploché nohy a bolavé klouby, tak ta chůze, to každý krok bolí, většinou ty nohy jsou oteklé. A tam jenom pro představu, jednou jsme to počítali, takže je tam takový tlak na jeden centimetr čtvereční, vlastně té plosky nohy, jako unese železobetonová mostní konstrukce. Čili to je opravdu strašný tlak a ta chůze pro ty lidi bývá bolestivá. Tady je jeden problém. Většinou takto monstrózně obézní lidé už trpí vlastně jedním takovým onemocněním důležitým, a to je cukrovka. A tam ta noha je velmi zranitelný orgán, dokonce existuje i taková jednotka diagnostická, které se říká diabetická noha, to je komplex, který souvisí s tím, že jednak tedy prokrvení té nohy je podstatně horší, kůže je zranitelnější a ten člověk, který už má cukrovku v takovém vyšším stupni, tak má i postižení nervů, to znamená, on necítí například otlaky, způsobené v botě. A může si udělat během té chůze teda poměrně i hluboký vřed, o kterém vlastně vůbec neví. Takže diabetici by si na chůzi měli brát pohodlné boty, měli by si tam brát bavlněné ponožky, které dobře sají. A měli by mít velmi pravidelnou pedikúru, protože oni si většinou na ty nohy ani nevidí. Takže takové ty meziprstní prostory, tam se může uchytit plíseň a jsou zranitelné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O dalších problémech s chůzí a o tom, jak nám chůze může pomoci zhubnout, si budeme povídat za chvíli.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě a když zdravě, tak dnes chůzí. A s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Sice u toho sedíme, ale pak můžeme vyrazit hned ven, abychom si o tom popovídali i třeba za chůze. Nicméně mohli bychom pokračovat v těch problémech, které přicházejí. Mně tak trošku napadá, že když je někdo obézní, že i trochu jinak chodí. A jinak namáhá třeba i ty klouby.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, je to stoprocentně pravda. A proto se doporučuje, aby člověk, který vlastně se nepohyboval a začíná chtít hubnout, tak aby posiloval vlastně postupně a většinou za dohledu nějakého rehabilitačního pracovníka, aby si ty nohy nechal vyšetřit a případně si nechal předepsat vložky do bot, protože to je taky důležité.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže vložky do bot, nejenom, když máme velké boty, ale ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vložky do bot jsou ortopedické vložky. A ty dokonce mohou být takové, že na každou nohu máte jinou. Například někteří lidé mají funkční nebo i anatomické zkrácení jedné z končetin. A potom na tu nohu víc napadají. Ta noha se pozná podle toho, že je na ní třeba křečová žíla, nebo ta noha víc otéká. Každý z nás má jednu nohu o trošku větší. Většinou to bývá třeba levá noha, která bývá větší. Takže je dobré vyzkoušet vlastně obě boty, pokud si zkoušíme boty, projít se v nich a vlastně zjistit i jak máme ošlapané podpatky, protože tam se dá velice dobře poznat, pokud máme asymetricky ošlapané, takže šmajdáme, nebo že na jednu nohu právě napadáme víc. Takže všechny tyhle věci člověk, který chce zvýšit svůj pohyb chůzí, by si měl ošetřit. Jinak ten kloub, který je nejvíc citlivý na nesení váhy celého těla, je kolenní kloub. Když si představíme, jak například jdeme do schodů, tak vlastně v jednu chvíli ten kolenní kloub za prvé je ohnutý a za druhé nese vlastně celou váhu těla. A ještě tam dochází k tomu valivému pohybu po těch kloubních chrupavkách, kdy ten kloub je velmi namáhán. Čili ten člověk, který vlastně by chtěl zvýšit svůj pohyb chůzí, tak by to měl dělat postupně, aby si na to všechny ty tkáně i klouby zvykly.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A měl by dělat třeba i kratší kroky, aby ta váha na té jedné noze nebyla tak dlouhá?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To záleží na tom, na co je zvyklý. Asi kratší kroky ne, protože pokud byste se měli soustředit na to, jak bude dlouhý váš krok, tak za chviličku si zamotáte nohy a upadnete jako pověstné štěně v Dášeňce, ale ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pokud nebudete placení od metru jako já.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ale já si myslím, že ten člověk by si měl určitě pořídit takové ty hůlky na nordig walking, má to dvě výhody. Za prvé to tělo má každou chvíli oporu minimálně na třech bodech, což je velmi důležité. Jednak pro stabilitu chůze i jednak proto, aby ta chůze byla rychlejší. A jednak se zapojí horní polovina těla, pletenec pažní. A zároveň se zlepší dýchání a srovná se ten člověk. Tady bych doporučovala, aby ty hůlky si lidé moc nekupovali bez porady, aby věděli, jak mají ty hůlky být správně velké. A aby nechali někoho, aby je naučil s těmi hůlkami chodit, protože správná chůze nordig walking zase není tak úplně snadná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Radí doktorka Kateřina Cajthamlová a radit bude i dál po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme chůzí a hubneme zdravě, hubneme na Regionu a s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Paní doktorko, co když je někdo tak tlustý, že už ani chodit nechce, že vlastně ztratí chuť k té chůzi, co s tím?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, ty chutě, které se týkají hubnoucích, to je takové magické slovo. Nemám chuť jíst čočku nebo nemám chuť na ryby nebo naopak mám chuť na čokoládu. Nemám chuť chodit, to je přesně totéž. Samozřejmě každý začátek je těžký. Se začátkem pohybu je těžší ještě to, že se ten člověk může stydět, připadá mu hloupé, že se potí, zarudne, kloužou mu nohy, nevím co, takže je vždycky dobré jít s někým. Je to dobré i proto, že ten člověk vlastně si nepřipadá, že dělá něco, co musí, ale jde se třeba projít a povídá si. Velká většina lidí, kteří tráví večery u televize a vlastně baští tam ty brambůrky, tak samozřejmě, když jdou na procházku, tak si nevezmou do ruky brambůrky, navíc jsme říkali, že mají ty hůlky, to znamená, neměli by kam si je dát. A mohou si povídat, což je taky dobrý způsob monitorování, jestli nejdu příliš rychle. Protože pokud si během té chůze mohu volně povídat a zadýchám se jenom trošku, tak je rytmus té chůze a ta rychlost správná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A může každý tu rychlost mít jinou? Protože se mi třeba stává, nechoď tak rychle, já ti nestačím, já mám pocit, že se vleču, což mi přijde hodně unavující.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, Patriku, ten problém je, že za prvé muž a žena vydávají při chůzi jiné množství energie. Muž má větší množství svalové hmoty, čili tomu ta chůze jde rychleji. Žena má zase větší množství tukové tkáně. Má prsa. Takže zejména ta obézní žena může mít opravdu vepředu víc váhy a může se jí jít fakt jako pomaleji. Takže tady bych doporučovala, aby ten hubenější muž a mladší vždycky počkal na toho tlustšího, ženu a staršího. A já vždycky, když vidím takové ty heroické padesátníky, kteří se řítí a prostě za nimi ve velikém závěsu se tedy valí zbytek rodiny, tak mi to přijde jednak, že to není úplně příjemné pro ty, co jsou vzadu, a jednak, že to je tedy velmi negalantní.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pokračujeme, ještě chvíli se budeme procházet s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v našem seriálu, kde můžete s námi vy hubnout zdravě. Důležitá otázka, to hubnutí a ta chůze, jak nám to moc pomůže, kolik energie vydáme, co si pak máme dát.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Geniální otázka. Patriku, totiž spousta žen, zejména žen na mateřské dovolené je schopna říct, já se za den nalítám, já už nemám čas někam chodit. Tak tady pro všechny tyhle bych chtěla upozornit, že například úřednice nebo lékař nebo i matka, která má opravdu malé děti, tak ta příliš nenalítá. Ta vydá za ten den při takových těch lehčích pracech tak maximálně 166 kilokalorií na hodinu, což teda není nic moc. Takový zedník, ten vydá při své normální práci zhruba 366 kilokalorií, zatímco člověk, který kráčí a stačí, když jde takovou tou chůzí, při které se trochu zadýchá, po asfaltu, tak už vydá 420 kilokalorií za hodinu, což je docela dost. Pokud se vydá po jiném povrchu, takže po polní cestě spálí ještě patnáct navíc, pokud jde po lesní cestě, tak je to ještě sedm navíc, takže to už jsme na 462 kilokaloriích. A pokud jde do práce a spěchá a popoběhne, tak to může být dokonce 500 kilokalorií. Takže tady bych doporučila opravdu zamyslet se nad tím, že ta chůze, kterou vydáváme tu energii po delší časový úsek, je opravdu důležitá a neměli bychom ji ani když během dne se nalítáme, vynechat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak rychle bychom měli chodit, abychom docílili těchhle pěkných energetických čísel?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady je to známé heslo, že záleží na věku, záleží na pohlaví, záleží samozřejmě na tom, jakou hmotnost vláčíme. A záleží také na tom, jestli jsme nebo nejsme zvyklí chodit. Tak jednoduše řečeno, jak jsem tady říkala, ten, kdo je starší, tlustší a žena, tak ten by měl jít relativně pomaleji než ten, kdo je mladší, hubený a muž. Vždycky je dobré poslouchat vlastní signály vlastního těla. A když si moc nevěříme, tak je dobré nechat si od nějakého odborníka vlastně naměřit, při jaké tepové frekvenci mám stabilní tlak, to znamená, kdy jsem v tom takzvaném /nesrozumitelné/, a příliš mi nekolísá tepová frekvence. Ten odborník, který tohle to může změřit, tak je například kardiolog při tom známém ergometrickém vyšetření, kdy se jede na kole a tam se zjistí, kdy i to EKG funguje dobře. Čili každý starší člověk, zejména ti obézní, kteří už mají nějaké zdravotní komplikace, tak by i předtím, než začnou nějak divočeji chodit, tak by měli určitě navštívit lékaře a poradit se. Ta tepová frekvence může být ovlivněna i léky, už jsme tady mluvili o betablokátorech, což jsou léky, které se používají na léčbu vysokého krevního tlaku. A tam ten člověk opravdu musí spíš dbát na to, aby se zapotil jenom na horní polovině těla, aby se příliš nezadýchal, nebolely ho lýtka příliš a nebušilo příliš srdce. Samozřejmě jít tak rychle, že člověk omdlí, tak to už je nesmysl.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže choďte, choďte s námi třeba i v rámci Hrad do zámeckého léta. Na těch osm hradů a zámků. Sbírejte známky a také hubněte. A když byste se rozpochodovali hodně, tak nezapomeňte přijít příští čtvrtek k seriálu Hubněte zdravě.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Moc se těším, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Tento týden poprvé s námi můžete v rámci Hrad do zámeckého léta vyrazit na procházku, trochu do kopce to bude. A to byl také důvod, proč jsme si do toho dnešního dílu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, kterou vítám ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Řekli, že budeme hubnout chůzí.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. A myslím si, že to je úplně nejlepší typ hubnutí, protože když už je někdo hodně obézní, tak mu v podstatě jakýkoliv rychlejší typ pohybu může dělat potíže, zatímco ta chůze jako nejpřirozenější pohyb mu ty potíže asi bude dělat nejmenší. Ostatně každý chodí, chodíme po bytě, chodíme po schodech. To je opravdu velmi přirozený způsob chůze a jenom velmi málokdo nemůže chodit vůbec. A takoví lidé teda ti potom musí dělat jiná cvičení, ale tomu se budeme věnovat třeba zase jindy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale někomu to může dělat větší problémy a jinému menší, ta chůze.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě vždycky záleží na tom, kolik je ta hmotnost, protože samozřejmě pokud ten člověk váží například dvě stě kilo a má ploché nohy a bolavé klouby, tak ta chůze, to každý krok bolí, většinou ty nohy jsou oteklé. A tam jenom pro představu, jednou jsme to počítali, takže je tam takový tlak na jeden centimetr čtvereční, vlastně té plosky nohy, jako unese železobetonová mostní konstrukce. Čili to je opravdu strašný tlak a ta chůze pro ty lidi bývá bolestivá. Tady je jeden problém. Většinou takto monstrózně obézní lidé už trpí vlastně jedním takovým onemocněním důležitým, a to je cukrovka. A tam ta noha je velmi zranitelný orgán, dokonce existuje i taková jednotka diagnostická, které se říká diabetická noha, to je komplex, který souvisí s tím, že jednak tedy prokrvení té nohy je podstatně horší, kůže je zranitelnější a ten člověk, který už má cukrovku v takovém vyšším stupni, tak má i postižení nervů, to znamená, on necítí například otlaky, způsobené v botě. A může si udělat během té chůze teda poměrně i hluboký vřed, o kterém vlastně vůbec neví. Takže diabetici by si na chůzi měli brát pohodlné boty, měli by si tam brát bavlněné ponožky, které dobře sají. A měli by mít velmi pravidelnou pedikúru, protože oni si většinou na ty nohy ani nevidí. Takže takové ty meziprstní prostory, tam se může uchytit plíseň a jsou zranitelné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O dalších problémech s chůzí a o tom, jak nám chůze může pomoci zhubnout, si budeme povídat za chvíli.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě a když zdravě, tak dnes chůzí. A s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Sice u toho sedíme, ale pak můžeme vyrazit hned ven, abychom si o tom popovídali i třeba za chůze. Nicméně mohli bychom pokračovat v těch problémech, které přicházejí. Mně tak trošku napadá, že když je někdo obézní, že i trochu jinak chodí. A jinak namáhá třeba i ty klouby.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, je to stoprocentně pravda. A proto se doporučuje, aby člověk, který vlastně se nepohyboval a začíná chtít hubnout, tak aby posiloval vlastně postupně a většinou za dohledu nějakého rehabilitačního pracovníka, aby si ty nohy nechal vyšetřit a případně si nechal předepsat vložky do bot, protože to je taky důležité.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže vložky do bot, nejenom, když máme velké boty, ale ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vložky do bot jsou ortopedické vložky. A ty dokonce mohou být takové, že na každou nohu máte jinou. Například někteří lidé mají funkční nebo i anatomické zkrácení jedné z končetin. A potom na tu nohu víc napadají. Ta noha se pozná podle toho, že je na ní třeba křečová žíla, nebo ta noha víc otéká. Každý z nás má jednu nohu o trošku větší. Většinou to bývá třeba levá noha, která bývá větší. Takže je dobré vyzkoušet vlastně obě boty, pokud si zkoušíme boty, projít se v nich a vlastně zjistit i jak máme ošlapané podpatky, protože tam se dá velice dobře poznat, pokud máme asymetricky ošlapané, takže šmajdáme, nebo že na jednu nohu právě napadáme víc. Takže všechny tyhle věci člověk, který chce zvýšit svůj pohyb chůzí, by si měl ošetřit. Jinak ten kloub, který je nejvíc citlivý na nesení váhy celého těla, je kolenní kloub. Když si představíme, jak například jdeme do schodů, tak vlastně v jednu chvíli ten kolenní kloub za prvé je ohnutý a za druhé nese vlastně celou váhu těla. A ještě tam dochází k tomu valivému pohybu po těch kloubních chrupavkách, kdy ten kloub je velmi namáhán. Čili ten člověk, který vlastně by chtěl zvýšit svůj pohyb chůzí, tak by to měl dělat postupně, aby si na to všechny ty tkáně i klouby zvykly.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A měl by dělat třeba i kratší kroky, aby ta váha na té jedné noze nebyla tak dlouhá?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To záleží na tom, na co je zvyklý. Asi kratší kroky ne, protože pokud byste se měli soustředit na to, jak bude dlouhý váš krok, tak za chviličku si zamotáte nohy a upadnete jako pověstné štěně v Dášeňce, ale ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pokud nebudete placení od metru jako já.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ale já si myslím, že ten člověk by si měl určitě pořídit takové ty hůlky na nordig walking, má to dvě výhody. Za prvé to tělo má každou chvíli oporu minimálně na třech bodech, což je velmi důležité. Jednak pro stabilitu chůze i jednak proto, aby ta chůze byla rychlejší. A jednak se zapojí horní polovina těla, pletenec pažní. A zároveň se zlepší dýchání a srovná se ten člověk. Tady bych doporučovala, aby ty hůlky si lidé moc nekupovali bez porady, aby věděli, jak mají ty hůlky být správně velké. A aby nechali někoho, aby je naučil s těmi hůlkami chodit, protože správná chůze nordig walking zase není tak úplně snadná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Radí doktorka Kateřina Cajthamlová a radit bude i dál po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme chůzí a hubneme zdravě, hubneme na Regionu a s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Paní doktorko, co když je někdo tak tlustý, že už ani chodit nechce, že vlastně ztratí chuť k té chůzi, co s tím?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, ty chutě, které se týkají hubnoucích, to je takové magické slovo. Nemám chuť jíst čočku nebo nemám chuť na ryby nebo naopak mám chuť na čokoládu. Nemám chuť chodit, to je přesně totéž. Samozřejmě každý začátek je těžký. Se začátkem pohybu je těžší ještě to, že se ten člověk může stydět, připadá mu hloupé, že se potí, zarudne, kloužou mu nohy, nevím co, takže je vždycky dobré jít s někým. Je to dobré i proto, že ten člověk vlastně si nepřipadá, že dělá něco, co musí, ale jde se třeba projít a povídá si. Velká většina lidí, kteří tráví večery u televize a vlastně baští tam ty brambůrky, tak samozřejmě, když jdou na procházku, tak si nevezmou do ruky brambůrky, navíc jsme říkali, že mají ty hůlky, to znamená, neměli by kam si je dát. A mohou si povídat, což je taky dobrý způsob monitorování, jestli nejdu příliš rychle. Protože pokud si během té chůze mohu volně povídat a zadýchám se jenom trošku, tak je rytmus té chůze a ta rychlost správná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A může každý tu rychlost mít jinou? Protože se mi třeba stává, nechoď tak rychle, já ti nestačím, já mám pocit, že se vleču, což mi přijde hodně unavující.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, Patriku, ten problém je, že za prvé muž a žena vydávají při chůzi jiné množství energie. Muž má větší množství svalové hmoty, čili tomu ta chůze jde rychleji. Žena má zase větší množství tukové tkáně. Má prsa. Takže zejména ta obézní žena může mít opravdu vepředu víc váhy a může se jí jít fakt jako pomaleji. Takže tady bych doporučovala, aby ten hubenější muž a mladší vždycky počkal na toho tlustšího, ženu a staršího. A já vždycky, když vidím takové ty heroické padesátníky, kteří se řítí a prostě za nimi ve velikém závěsu se tedy valí zbytek rodiny, tak mi to přijde jednak, že to není úplně příjemné pro ty, co jsou vzadu, a jednak, že to je tedy velmi negalantní.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pokračujeme, ještě chvíli se budeme procházet s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v našem seriálu, kde můžete s námi vy hubnout zdravě. Důležitá otázka, to hubnutí a ta chůze, jak nám to moc pomůže, kolik energie vydáme, co si pak máme dát.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Geniální otázka. Patriku, totiž spousta žen, zejména žen na mateřské dovolené je schopna říct, já se za den nalítám, já už nemám čas někam chodit. Tak tady pro všechny tyhle bych chtěla upozornit, že například úřednice nebo lékař nebo i matka, která má opravdu malé děti, tak ta příliš nenalítá. Ta vydá za ten den při takových těch lehčích pracech tak maximálně 166 kilokalorií na hodinu, což teda není nic moc. Takový zedník, ten vydá při své normální práci zhruba 366 kilokalorií, zatímco člověk, který kráčí a stačí, když jde takovou tou chůzí, při které se trochu zadýchá, po asfaltu, tak už vydá 420 kilokalorií za hodinu, což je docela dost. Pokud se vydá po jiném povrchu, takže po polní cestě spálí ještě patnáct navíc, pokud jde po lesní cestě, tak je to ještě sedm navíc, takže to už jsme na 462 kilokaloriích. A pokud jde do práce a spěchá a popoběhne, tak to může být dokonce 500 kilokalorií. Takže tady bych doporučila opravdu zamyslet se nad tím, že ta chůze, kterou vydáváme tu energii po delší časový úsek, je opravdu důležitá a neměli bychom ji ani když během dne se nalítáme, vynechat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak rychle bychom měli chodit, abychom docílili těchhle pěkných energetických čísel?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady je to známé heslo, že záleží na věku, záleží na pohlaví, záleží samozřejmě na tom, jakou hmotnost vláčíme. A záleží také na tom, jestli jsme nebo nejsme zvyklí chodit. Tak jednoduše řečeno, jak jsem tady říkala, ten, kdo je starší, tlustší a žena, tak ten by měl jít relativně pomaleji než ten, kdo je mladší, hubený a muž. Vždycky je dobré poslouchat vlastní signály vlastního těla. A když si moc nevěříme, tak je dobré nechat si od nějakého odborníka vlastně naměřit, při jaké tepové frekvenci mám stabilní tlak, to znamená, kdy jsem v tom takzvaném /nesrozumitelné/, a příliš mi nekolísá tepová frekvence. Ten odborník, který tohle to může změřit, tak je například kardiolog při tom známém ergometrickém vyšetření, kdy se jede na kole a tam se zjistí, kdy i to EKG funguje dobře. Čili každý starší člověk, zejména ti obézní, kteří už mají nějaké zdravotní komplikace, tak by i předtím, než začnou nějak divočeji chodit, tak by měli určitě navštívit lékaře a poradit se. Ta tepová frekvence může být ovlivněna i léky, už jsme tady mluvili o betablokátorech, což jsou léky, které se používají na léčbu vysokého krevního tlaku. A tam ten člověk opravdu musí spíš dbát na to, aby se zapotil jenom na horní polovině těla, aby se příliš nezadýchal, nebolely ho lýtka příliš a nebušilo příliš srdce. Samozřejmě jít tak rychle, že člověk omdlí, tak to už je nesmysl.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže choďte, choďte s námi třeba i v rámci Hrad do zámeckého léta. Na těch osm hradů a zámků. Sbírejte známky a také hubněte. A když byste se rozpochodovali hodně, tak nezapomeňte přijít příští čtvrtek k seriálu Hubněte zdravě.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Moc se těším, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
