Podvádění vládci pláží
Obrovský samec rypouše sloního je svrchovaným vládcem svého harému. Nedokáže ale zabránit tomu, aby ho samice nepodváděly.
Největší zástupci čeledi tuleňovití, antarktičtí rypouši sloní (Mirounga leonina), jsou často uváděni jako učebnicový příklad polygamních zvířat. V době páření na subantarktické pláže připlouvají samci, kteří si v zuřivých soubojích vytyčí svá území. O pár týdnů později se objeví samice, které zde porodí mláďata. Jakmile je odstaví, dochází k páření. Každý samec zde má svůj harém tvořený desítkami až stovkami samic. Vůči ostatním samcům se chová extrémně žárlivě, a samice tedy nemají téměř žádnou šanci spářit se s někým jiným než s vládcem svého harému.
25leté pozorování však ukázalo, že milostný život rypoušů je přece jen komplikovanější a že samice mají na výběr. Vědci z Pretorijské univerzity totiž zjistili, že samice, které ve věku 3 až 4 let poprvé přicházejí do harému, rovnou porodí mládě. Stává se však i to, že starší samice jednu sezonu páření vynechají, ale další rok porodí mládě. K jejich páření mimo harém muselo dojít na volném moři. U ostatních tuleňů jde o běžný jev, ale u rypoušů to dosud nikdo nepředpokládal. Svůdci, kteří za zády pánů pláží dovádějí s jejich samicemi, jsou zřejmě společensky níže postavení samci, kteří nemají šanci vytvořit si svůj vlastní harém.
Zdroj: Animal Behaviour
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.