Svítící orgány
Vědci vyvinuli první fluorescenční protein, který dovoluje rozsvítit celé orgány uvnitř živého organismu.
Během uplynulých 20 let se vědcům dostalo do rukou velké množství fluorescenčních proteinů. Jsou odvozené od molekul, které se vyskytují v tělech mořských medúz a korálů, a umožňují zviditelnit struktury uvnitř živých buněk. Jejich využití v celém savčím organismu však naráží na překážku. Krevní barvivo hemoglobin absorbuje jak světlo o vlnových délkách, které se používají ke stimulování fluorescence, tak to, které vydávají samotné fluorescenční proteiny.
Biologové z Lékařské fakulty Alberta Einsteina na Univerzitě Ješiva proto vyvinuli nový typ fluorescenčního proteinu, který označili zkratkou iRFP. Jeho základem se staly molekuly bakteriálního barviva fytochromu, které bakterie využívají k detekci světla. Fluorescenční protein iRFP absorbuje a emituje světlo v blízké infračervené oblasti světelného spektra, pro které je savčí organismus téměř průhledný.
Nový fluorescenční protein vědci vyzkoušeli na játrech, která jsou bohatě zásobena krví, a při zviditelňování tedy dělají největší problémy. Do neškodného adenoviru vložili gen, který kóduje vznik proteinu iRFP, a vstříkli jej pokusným myším. Jakmile virus infikoval jaterní buňky, začaly se v nich tvořit molekuly fluorescenčního proteinu. Myší játra pak po ozáření světlem z blízké infračervené oblasti spektra začala zářit.
Fluorescence byla vidět už druhý den po injekci modifikovaného viru a pátý den dosáhla svého vrcholu. Další experimenty prokázaly, že protein IRFP není toxický. Podle vědců má slibnou budoucnost, protože s sebou nenese žádné riziko radiace jako rentgen nebo výpočetní tomografie, ani nevyžaduje podání kontrastních látek jako magnetická rezonance.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
