Správa šumavského parku hodlá bojovat s kůrovcem razantněji

Ředitel správy parku Jan Stráský míní, že současný zákon o ochraně přírody a krajiny správcům parku nepomáhá - je postaven na ideálních, ale zcela nereálných principech: „Jeho praktická interpretace si vzhledem k reálným podmínkám vynucuje nepřetržité dožadování se výjimek, poněvadž zákon v zásadním limitách nelze respektovat. Zákon je tedy dodržován tím, že je neustále porušován a jeho porušování je kryto jím umožněnými výjimkami.“

„Ortodoxní vykladači zákona si nedovolí tvrdit, že něco nesmíme udělat, ale tvrdí, že to můžeme udělat až po získání příslušné výjimky. Podezírám je, že vědí, že něco za jimi stanovených podmínek nejsme schopni pro dlouhé úřadování udělat, proto zvítězí. My nestačíme získat výjimku včas a proto prohrajeme,“ dodal Stráský.

Srní, Prášily a Modrava: To jsou oblasti Šumavy nejvíce zasažené kůrovcovou kalamitou. Příčinou je jednak velká bezzásahová zóna v příhraniční oblasti, odkud se může brouk volně šířit a také bezzásohové ostrůvkovité první zóny směrem do vnitrozemí.

Správa parku chce zintenzivnit zásahová opatření proti kůrovci, vysvětluje náměstek ředitele správy Národního parku Šumava Jiří Mánek: „V západní části absolutně chybí listnatá bariéra pro kůrovce. Dochází k tak mimořádné gradaci, že ačkoli učebnice hovoří o tom, že kůrovec přednostně napadá porosty starší 60 let, tak v západní části Šumavy napadá i porosty mladší. Je ho tam tolik, v dospělých porostech už nemá co žrát, napadá porosty mladší.“

„Důsledkem je jediná možnost, zastavit kůrovce v současné gradaci tím, že se mu rázně a razantně postavíme i za cenu vzniku nežádoucích holin. Pokud tak neučiníme, hrozí, že do tří let nebude v západní části Šumavy smrk,“ upozornil Mánek.

Kůrovcová kalamita na Šumavě ovlivňuje i život místních obyvatel. Starosta Modravy Antonín Šubrt na toto téma poznamenává, že nejen ubývá turistů, ale kvůli systému zadávání zakázek, se kterým začalo minulé vedení parku, přicházejí místní lidé o práci v lese.