Lev versus úplněk

21. červenec 2011

Riziko, že vás sežere lev nebo jiná noční šelma, kolísá v závislosti na měsíčním cyklu. Je to zřejmě další důvod, proč má Měsíc takový mytologický význam.

Člověk odjakživa žil po boku velkých predátorů. Šelmou, která naše předky děsila snad nejčastěji, byl lev, který kdysi patřil mezi savce s největším areálem rozšíření. Dnes je lvů mnohem méně, ale k fatálním útokům stále dochází. V Tanzanii došlo v letech 1988 až 2009 k téměř 500 případům, kdy lev zaútočil na člověka. Víc než dvě třetiny útoků přitom skončily smrtí člověka a jeho sežráním. Došlo k tomu obvykle mezi soumrakem a desátou hodinou večerní, kdy jsou aktivní jak lvi, tak lidé.

Obecně platí, že největší šanci na úlovek mají lvi za bezměsíčných nocí, kdy mohou překvapit svou kořist útokem ze tmy. Biologové z Minnesotské univerzity proto porovnali záznamy o útocích lvů v jihovýchodní Tanzanii s měsíčním cyklem. Výsledky odhalily jasný vzorec: riziko napadení lvem je relativně nízké v jeho první polovině a vysoké v druhé polovině. Během prvních nocí po novu, kdy je z Měsíce vidět jen malý srpeček, ale Měsíc vychází brzy po setmění, je riziko útoku jen mírně zvýšené. V dalších dnech, kdy Měsíc dorůstá a jeho světla s každým večerem přibývá, riziko klesá. Těsně před úplňkem dochází jen k minimálnímu počtu útoků. Po něm však riziko, že člověka napadne a sežere lev, prudce stoupá, protože Měsíc se na obloze objevuje stále později. V hodinách před jeho východem panuje úplná tma, ve které mohou lvi operovat po zbytek měsíčního cyklu.

Lvice s lvíčetem

Našim předkům tedy blížící se úplněk přinášel dočasnou úlevu, ale zároveň ohlašoval, že zanedlouho budou opět vystaveni útokům hladových lvů. Vědci se domnívají, že podobný scénář platí i pro další druhy velkých nočních predátorů. Závislost aktivity šelem na množství měsíčního světla by pak mohla být jedním z důvodů, proč jsou fáze Měsíce tak úzce spjaty s folklorem a mytologií. Objev zároveň podporuje teorii, podle níž právě velcí predátoři sehráli důležitou roli v evoluci lidského chování. Obcházející šelmy v našich předcích vyvolávaly strach z temnoty, a zároveň je stimulovaly ke stavbě přístřešků i ovládnutí ohně.

Logo

University of Minnesota, PLoS ONE

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.