Vzpřímená chůze už před 4 miliony let?
„Lidský“ způsob chůze může být starší než náš vlastní rod. Podle nové studie totiž existoval před skoro 4 miliony let.
Vzpřímená chůze se podle mnoha dřívějších studií vyvinula u našeho vlastního rodu Homo asi před 1,9 milionu let. Vědci z Liverpoolské univerzity však tvrdí, že stejně jako my se pohybovali už australopitékové Australopithecus afarensis, kteří po sobě před 3,7 milionu let zanechali stezku šlépějí v tanzanijském Laetoli. Celkem se zde nachází 11 dobře zachovalých stop. Dřívější studie se podle vědců zaměřovaly na jednotlivé otisky a mohly tak zaměnit prvky způsobené erozí s těmi, které odrážejí tvar chodidla. Způsob chůze časných lidských předků byl proto předmětem neutuchajících debat. Tým z Liverpoolské univerzity nyní využil novou statistickou metodu k tomu, aby získal trojrozměrný průměrný otisk. Ten potom porovnal s otisky nohou současných lidí a lidoopů.
Až dosud se obvykle předpokládalo, že Australopithecus afarensis chodil přihrbeně s vahou těla na hranách chodidel. Od země se měl stejně jako lidoopi odrážet střední částí chodidla. Výsledky nové analýzy otisků z Laetoli však naznačují něco jiného – podle nich australopitékové chodili zcela vzpřímeně a odraz zprostředkovávala přední část chodidla s důrazem na palec. Tyto výsledky podle vědců demonstrují, že naši předkové chodili stejně jako my už před necelými 4 miliony let. Zároveň podporují dřívější studie z Liverpoolské univerzity, podle kterých se vzpřímená chůze vyvinula u stromových předků lidí a lidoopů.
Zdroj: University of Liverpool
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.