Kam patří želvy
Usadit želvu do vývojového stromu plazů je velmi problematická záležitost. Podle nové genetické studie však želvy patří na stejnou větev jako hadi a ještěři.
Želvy se na fosilním záznamu poprvé objevují ve vrstvách z období triasu starých asi 230 milionů let. Od té doby se jejich anatomie příliš nezměnila. Plazi jako hadi, krokodýli a ještěři patří do skupiny Diapsida, pro kterou jsou charakteristické dva spánkové otvory v lebce. Želvy je však postrádají, což naznačuje několik možností. Zaprvé, želvy mohou být potomky primitivních plazů, kteří vznikli ještě předtím, než se objevila skupina Diapsida. Tím pádem by se na vývojovém stromě měly nacházet někde mezi obojživelníky a zbytkem plazů.
Další možností je, že želvy přece jen patří mezi Diapsida. Pak se ovšem nabízí otázka, jestli jsou blíže příbuzné ptákům a krokodýlům, nebo šupinatým hadům a ještěrům. Nová genetická studie mikroRNA želv, hadů a aligátorů podpořila právě druhou možnost. S hady a ještěry želvy sdílely společné předky později než se zbytkem skupiny Diapsida, což znamená, že jsou si blíže příbuzní. A jak je to s chybějícími spánkovými otvory? Vědci se domnívají, že předkové želv je kdysi měli, ale během svého vývoje o ně zase přišli.
Zdroj: Biology Letters
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
