Rozkošatělá meditace pod Stromem života
Poslední filmový opus Terrence Malicka má za sebou úspěch v Cannes (Zlatá palma pro nejlepší film), ale i nelichotivě vysoké počty diváků odcházejících během představení. Strom života určitě není pro každého, ale „odstřelit“ ho cynickým úšklebkem rozhodně nelze.
Už starší díla Terrence Malicka mohla být nápovědou, jakým směrem se originální filmový tvůrce vydá. Ať už se jedná o Zapadákov a Nebeské dny ze sedmdesátých let, tedy snímky, kterými se tvůrce etabloval mezi respektované filmové umělce, nebo po delší odmlce natočenou Tenkou červenou linii (1998) a Nový svět (2005). U všech zmíněných titulů lze spatřovat jistý odklon od čisté narativní linky k podmanivě poetizujícím záběrům povětšinou přírodních scenérií. Strom života zapustil kořeny do lyrických obrazů ještě hlouběji...
Tříšť dějové linky se točí kolem vzpomínek na dětství a první kroky do světa dospělosti v prostředí texaského předměstí v letech padesátých. Hlavními motivy narativní složky jsou pak střety s autoritativním otcem, potažmo vnitřní konflikty hlavního dětského představitele, vyrovnání se s náhlým úmrtím v rodině a jemné předivo rodinných vztahů, citů a vášní. Tím už se ale pomalu dostáváme do roviny emocionální, která s minimem slov přináší sdělení prostřednictvím záběrů hrajících si dětí, malých denních dramat či rituálů, ale poodhalí i skryté temnější proudy. Zde hrají hlavní roli pohledy očí, letmé doteky i pevná objetí, nebo jen jemná mimika tváře... Celým filmem se pak prolínají lyrické pasáže umocňující meditativní ráz díla.
Jádrem snímku jsou pak otázky víry, podstaty života, významu jedince. Kdo tedy do kina vyrazí „na ten novej film s Bradem Pittem“, bude patrně dosti zaskočen, že se nejedná o letní odpočinkový spektákl. Terrenc Malick divákům cestu příliš neusnadňuje. Nemálo z nich odradí již první třetina snímku, která je z velké části působivou rekonstrukcí formování vesmíru, galaxií, planet a zrodu života na Zemi. Divácky „nevstřícná“ je i určitá nejednoznačnost mnohých situací a obrazů, kde je u samotného příjemce důležitá ochota přemýšlet, a ne jen pasivně přijímat. Pro jiné může být nestravitelné pozvolné meditativní tempo, silná religiozita, výrazná vizuální podoba, kterou bychom šmahem mohli označit za kýč.
Otázkou je, nakolik je na ose „umělecké dílo-percipient“ komunikační zádrhel na straně diváka, který přesycen obrazy už možná nedokáže vnímat jejich původní podstatu, krásu, chcete-li. Stejně jako slova, tak i obrazy mají nánosy nových významů, jsou zatíženy novými symboly, jsou vyčpělé a zprofanované. Jakmile se na plátně objeví dinosaurus, naskočí nám vzpomínka na Spielbergův Jurský park, výjevy z přírody máme spjaty s naučnými dokumenty National Geographic, případně rovnou s čirým kýčem, podobně jako spokojená rodina s dětmi na trávníku = reklama na životní pojištění, a pokud spojíme barevné obrazy s náboženskými prvky, hned se najde někdo s úšklebkem: „Jak ze Strážní věže...“.
Malickův Strom života se snaží přistupovat k obrazům a symbolům v jejich původní, čisté podobě. Pomáhá mu sehraný tým, na který dokázal přenést svůj entuziasmus. Ať už jde o výborné herecké obsazení: přesvědčivý Brad Pitt v roli přísného otce, nebo éterická Jessica Chastain jako pečující a ochranitelská matka. Nemluvě o úspěšném castingu dětských herců v čele s Hunterem McCracken v roli vzdorovitého Jacka O’Briena. O působivé vizuální stránce již byla řeč, zbývá jen dodat, že náležitě pečlivě je vybrán i hudební doprovod, zazní tak Berlioz, Dvořák nebo Smetanova Vltava, ale i Górecki, Preisner a mnoho dalších. Všechny složky filmu jsou řemeslně perfektně zvládnuté.
Vše ve vesmíru má svůj smysl a řád, i když jedinci nemusí být postřehnutelný a srozumitelný, může v něj věřit... Jaké je přesvědčení Terrence Malicka je zřejmé. Nikomu ho však násilně nevnucuje. Strom života je tak i přes vizuální opulentnost intimním vyznáním víry. A pokusem rehabilitovat původní významy slov jako je právě víra, láska a krása. Je na divácích, zda mají trpělivost a ochotu naslouchat.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD, Film Europe
Strom života (The Tree of Life), drama/lyrický, USA, 2011, 138 min
Scénář a režie: Terrence Malick, kamera: Emmanuel Lubezki, hudba: Alexandre Desplat
Hrají: Brad Pitt, Sean Penn, Jessica Chastainová, Hunter McCracken, Joanna Goingová, Jackson Hurst, Fiona Shawová, Crystal Manteconová a další