Barvitá krása Pantanalu
Pantanal je největší mokřad na zeměkouli. Rozkládá se zejména v jihozápadní Brazílii, ale zasahuje také do Bolívie a Paraguaye. Jeho podoba je dána střídáním období dešťů a sucha. Tam, kde jsou za sucha vyprahlé pláně, zúžené řeky a bažiny s umírajícími rybami, ze kterých se radují zejména rybožraví ptáci, za mokra je 4 až 5 metrů vody. A právě Pantanal je jedním z působišť fotografky Radany Dungelové a jejího manžela, malíře Jana Dungela.
Jan Dungel: Obecně je Pantanal mokřadním ekosystémem, který má několik tváří, a to jsou jednak vlastní bažiny, a pak savany a tropické opadavé lesy, hlavně galeriové lesy kolem řek.
Pantanal patří mezi krajiny nejbohatší na zvířata. Nejvýznamnějším druhem je tam jaguár, ale setkali bychom se například i s nepřeberným množstvím brodivých ptáků.
Jan Dungel: Někteří z nich jsou velmi zajímaví, třeba mám rád kolpíky růžové, ibisy nebo čápa jabiru, což je jeden z největších čápů na světě. Obecně je tam tedy množství vodních ptáků. Je to krajina velmi bohatá a vrstevnatá, setkáte se tam proto i s mnoha savci, mimo jaguára a další velké šelmy jako je puma jsou to samozřejmě kapybary, to je největší hlodavec na světě. Potom několik sudokopytníků včetně největšího jihoamerického jelena, česky se jmenuje jelenec bahenní.
Zapomenout nesmíme na krokodýly, protože právě na Pantanalu je jejich největší populace. Odhaduje se, že jich tam žije asi 10 milionů.
Radana Dungelová: Opravdu se vám pletou do cesty, když se jdete vykoupat, není to úplně příjemný pocit. Ale pravda také je, že ti kajmani brýloví, kteří jsou tu nejhojnější, nedorůstají žádné značné délky. Nejčastěji se setkáváme se zvířaty do dvou metrů a ta nejsou nebezpečná lidem.
Už jsme zmínili, že nejvýznamnějším zvířetem na Pantanalu je jaguár. Podle červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN patří mezi téměř ohrožené živočichy. Žije v oblasti od Arizony, kde živoří malá populace, až do severní Argentiny. Jeho početnost se oblast od oblasti liší. Třeba v Amazonii žijí docela spokojeně. I když se tam lesy kácí, pořád jich je dost, aby v nich mohli jaguáři nerušeně žít. Ale ne všude je situace tak uspokojivá.
Jan Dungel: Jiné je to v oblastech, které jsou více pod vlivem lidské činnosti, a to jsou především savany, jak ve Venezuele, tak v Kolumbii, Bolívii a samozřejmě v Brazílii, kde dochází k silným střetům mezi farmáři a jaguáry. Jaguárům ubývá jejich přirozené prostředí, a proto útočí na dobytek, ovšem ztráty jdou do milionů. Takže já se farmářům ani nedivím, že vyhlásili jaguárům válku. Nicméně mám přítele, který pracuje pro nadaci Panthera v New Yorku a který se zabývá právě tímto konfliktem predace dobytka, a ukazuje se, že pokud farmáři nechají část své farmy ladem, tak nejenže zachrání původní prostředí, ale jaguár má areál, kde může přirozeně lovit a potom přestává útočit na krávy. Takže na takové farmě, kde existuje silná přítomnost divokých zvířat v přirozeném prostředí, se produkce hovězího masa paradoxně zvyšuje.
Jednou z hlavních činností nadace Panthera je tedy vysvětlit farmářům, že ponechání část jejich pozemků ladem je vlastně v jejich prospěch.
Radana Dungelová: Brazílie jako stát vyhlásila zákon, který nutí farmáře k tomu ponechávat pro život divokých zvířat 40% rozlohy všech farem Pantanalu. Jaguár sice není v tuto chvíli kriticky ohrožený vyhynutím, ale pokud bude rozvoj farmaření a velkoplošného intenzivního zemědělství pokračovat současným tempem, bude brzy ohrožen. A v momentě, kdy k tomu dojde, nebude cesty zpět.
Počátkem 21. století bylo na základě rozboru DNA zjištěno, že v Jižní Americe žije jeden jediný druh jaguára, bez jakýchkoliv poddruhů. Tento překvapivý objev ale v praxi znamená, že je potřeba jednotlivé populace jaguárů propojit.
Radana Dungelová: Protože genetická izolace vede k vyhynutí druhů. Jestliže dojde k oddělení jedné úzké skupiny jaguárů, oni nepřežijí. O to se tedy snaží nadace Panthera ve spolupráci s farmami. Je to velmi dobře vymyšlený projekt, ale samozřejmě rozhodujícím způsobem záleží na účasti místních lidí
Celkem je dnes několik desítek izolovaných jaguářích území. Jejich velikost je různá, některá dosahují velikosti srovnatelné s Moravou. Aby se zajistily koridory mezi těmito územími, nadace Panthera dokonce vykupuje některé farmy, na kterých zachovává tradiční zemědělství a ponechává část farmy ladem, čímž okolním farmářům ukazuje účinnost svého projektu.
Radana Dungelová: Když farmáři přestanou vybíjet jaguáry ale i ostatní zvířata, a jaguáři pak mají volbu, jako kořist číslo jedna volí kajmany! To je docela zajímavé zjištění. A na dalších místech v jejich jídelníčku figuruje kapybara a spárkatá zvěř.
Jan Dungel: Je ale nutné podotknout, že to se týká savan a mokřadů, v Amazonii bude výběr potravy samozřejmě úplně jiný.
Jaguár jako nejvýznamnější predátorem v Jižní Americe láká turisty. To je ale potenciálně nebezpečné. Některé cestovní agentury totiž svým klientům zaručují, že jaguára uvidí. Z toho důvodu je přikrmují a třeba z loďky jim házejí potravu.
Radana Dungelová: Jako důsledek přikrmování se dřív nebo později vyskytne konflikt mezi člověkem a zvířetem. A v momentě, kdy k tomu dojde, už bude zase pozdě a vytvoří to novou vlnu negativních emocí. Například jednoho dne potká jaguár v lodičce místního vesničana, který nebude tušit, jaké má zkušenosti, a jaguár si prostě pro tu svačinu do lodi dojde. Je to silné impozantní zvíře, pro které to není vůbec problém zvládnout. Dospělí samci váží 120-140 kg, tato obrovská zvířata se nebojí ničeho.Obávám se, že se blíží moment, kdy může dojít k napadení člověka jaguárem.
Jan Dungel: Je tam hodně rizik. Jaguár primárně nenapadá člověk, i když výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo.Ale chci zmínit ještě něco jiného. Jezdím do Jižní Ameriky a pracuji tam skoro 20 let, o jaguárovi mluvím jak o housce na krámu – ale vidět ho je opravdu nesmírně těžké! Musíte mít štěstí, abyste se s ním potkal. My se setkáváme s jaguáry poměrně často, ale úplně jiným způsobem. Ráno narážíme na jejich čerstvé stopy, na jejich intenzivní zápach, když značkují, slyšíme je blízko od nás (když chtějí, tak jsou poměrně hluční). Ale zahlédnout jaguára je téměř nemožné – je to duch , přízrak lesa. Navíc, oni jsou neviditelní už ze své podstaty. Přestože je to pestré zvíře, je ve svém prostředí díky svému zbarvení neviditelné.
Nádherné snímky divoké přírody bereme jako samozřejmost, ale za jejich vytvořením se ukrývá nemálo práce. Radana Dungelová divoká zvířata fotografuje a Jan Dungel je maluje.
Radana Dungelová: Jsou za tím hodiny pozorování, putování, v podstatě se snažíme pomoci náhodě tím, že vycházíme ven v době, kdy vycházejí zvířata z úkrytů. Na Pantanalu vstáváme před úsvitem, třeba o 3.- 4. hodině, abychom byli na určeném místě před východem slunce.
Jan Dungel: Když se člověk nedostane do krytu před východem, vyplaší všechna zvířata a ta se na dlouho nevrátí.
Radana Dungelová: Musíme včas přijít a pak už jen tiše sedět, čekat a mít štěstí. Odpoledne, kdy už je moc horko, vše zabalíme a táhneme se zpátky. Velmi podobně to děláme večer. Ale celý den nesedíme v krytu – přes polední hodiny se vracíme do tábora, když táboříme v lese, nebo na farmu, pokud jsme někde ubytovaní.
Podařené snímky jsou jen zlomkem toho, co se nafotilo. Naprostá většina fotek je nepoužitelná – ve tmě se nezdaří, či zachycuje zvířata v úprku či jen jejich část. Ale malíř ocení i nezdařené snímky.
Jan Dungel: Jsou mi jistým vodítkem, protože se můžu podívat na detail končetiny, rozepjatých křídel apod. Ověřit si, že je kresba dobře.
Jan Dungel maluje jen ta zvířata, která osobně viděl a detailně je zná.
Jan Dungel: Kresby vznikají na základě častých setkání a důkladných pozorování.
Radana Dungelová: V praxi to znamená, že někam přijedeme a dlouhé hodiny a dny chodíme po lese či vysedáváme na břehu řeky či někde v krytu a dalekohledem zvířata pozorujeme. A některé detaily, speciálně u ptáků, musí Honza pozorovat několik let za sebou, protože nemáte hned to štěstí, aby si pták sedl tak, že je mu například vidět peří na hřbetě, barva oka, barva nohou apod.
Fotografie a kresby přírodních krás Jižní Ameriky najdete na webových stránkách Jana Dungela.
Více informací o projektu Panthera získáte na webových stránkách Nadace Parthera.
