Nález monumentálního obrazu s námětem zavraždění svatého Václava
Monumentální obraz s námětem zavraždění svatého Václava z doby pozdního biedermeieru objevili odborníci na půdě arcibiskupského zámku v Kroměříži. Obraz, který měří 8,5 x 5 metrů, měl být ozdobou hlavního oltáře olomouckého dómu svatého Václava. Místo toho skončil na více než 160 let v zapomenutí. To vše kvůli neshodám mezi malířem a zadavatelem zakázky.
Obraz si v roce 1838 objednal arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh a to u vídenského malíře, ředitele malířské školy vídenské akademie Antona Pettera. Arcibiskup měl jasnou představu, jak by měl obraz vypadat. Jeho očekávání se ale nenaplnilo. Co mu na obraze nejvíce vadilo, tak to objasňuje historik umění Ondřej Zatloukal.
Ondřej Zatloukal: „Byl zklamán z toho, že na tom obraze více vystupuje Boleslav, který je tady v té dramatické odcházející scéně velmi výrazný, v temných barvách. Poutá pozornost diváka na sebe, kdežto Václav bez svatozáře plní na tom obraze vedlejší roli. Zároveň mu tam chybělo více andělů, než je dneska na tom obraze. Jsou tam tři. Chyběly mu tam ty oslavné ratolesti, které měli andělé nést. To Pettera doplnil, ale jen v horním rohu obrazu.“
I když Anton Petter v některých věcech arcibiskupovi ustoupil, dílo se ani tak do katedrály nedostalo. Plátno nakonec skončilo zapomenuto na půdě arcibiskupského zámku v Kroměříži.
Ondřej Zatloukal: „ O tom obraze se v určitých odborných kruzích vědělo, nicméně upadl v zapomnění. A v poslední době pan profesor Ivo Hlobil, který učí v Olomouci na katedře dějin umění, obnovil tady tento zájem o tento obraz a požádal olomouckého arcibiskupa, zda by nebylo možné tento obraz objevit na zámku v Kroměříži a případně jej i snést a něco s ním dále podniknout.“
Arcibiskup Jan Graubner tedy vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc, kteří o sbírky v Kroměříži ve spolupráci s arcibiskupstvím pečují, aby obraz našli a posoudili.
Ondřej Zatloukal: „Takže my jsme se vydali na půdu a ten obraz jsme tam našli. Pak byl problém samozřejmě jej snést, protože je to váha a vůbec ten rozměr neumožňuje moc manipulace. Nicméně se nám to podařilo, našli jsme i místnost, kde jsme ten obraz mohli rozložit.“
A jaký to byl pocit pro Ondřeje Zatloukala, když monumentální plátno poprvé rozvinuli?
Ondřej Zatloukal: „Je málo okamžiků v životě člověka, kdy objeví skutečně nádherné dílo a to nejen opravdu díky té malbě a díky tomu rozměru, ale i díky tomu dramatickému osudu a nakonec i díky tomu, že tady skrze tyto obrazy, protože Petter ještě namaloval pro kroměřížský kostel svatého Mořice další dva obrazy, přichází úplně nové hnutí, nový ideový náboj do střední Evropy.“
Odborníci nyní řeší to, jak obraz nejlépe zrestaurovat a především, kde ho potom umístit. Zatím se jedná o tom, že by mohl v budoucnu viset ve vyprázdněném, původně gotickém kostele svatého Václava v Opavě.
