Jak cestují zvířata? Čím chytřejší, tím hůř
Přeprava koní Převalského z pražské zoo do mongolské stepi je sice nejznámějším transportem zvířat poslední doby, nikoli však jediným. Týdně může Zoo Praha odbavit nebo přijmout i čtyři transporty o nejrůznějším počtu zvířat.
V předešlém dílu seriálu jsme se dozvěděli, na čem si pochutnávají zvířecí obyvatelé zoo.
Ještě do konce léta se z pražské zoologické zahrady přestěhuje do Krakova antilopa bongo, z Varšavy přijede klisna koně Převalského a z chorvatského Záhřebu dorazí dvě ohrožené antiplopy adax. Transporty nejenže pomáhají zoologickým zahradám jako takovým, ale především nahrazují funkci přírody.
„Ta se stará o udržování genofondu populace tím, že zvířata migrují mezi jednotlivými skupinami a přesouvají se tak, aby nedocházelo k páření příbuzných jedinců,“ vysvětluje mi Tomáš Kapic, který má v pražské zoo transporty na starosti. „V zoo samozřejmě žádnou možnost migrace nemají, takže se musíme snažit přírodu v tomto směru nahradit.“
Přepravu zvířat je podle Tomáše Kapice potřeba načasovat do nejmenších detailů. Důležité jsou především velikost a odolnost zvířete, ale třeba také délka cesty. „Navíc čím je zvíře chytřejší, tím je transport obtížnější, protože si víc uvědomuje, co se s ním děje,“ poznamenává specialista na zvířecí přepravu.
Proto mají třeba lidoopi s sebou vždy doprovod, který jim aspoň trochu dodává klid. Naopak nelépe snášejí přepravu plazi. V plátěném pytlíku uloženém v teplém boxu vydrží až tři dny, aniž by se to jakkoli projevilo na jeho kondici.
Největším strašákem lidí, kteří transporty připravují, je časová prodleva. Ne vždy je však jen ke zlosti. „Nezapomenu na transport tany, což je drobné zvíře připomínající veverku. Když jsem ji chtěl během převozu z Holandska chtěl nakrmit a otevřel jsem malinko dvířka, vystřelila ven a honili jsme se po autě. Nakonec zalezla pod palubní desku, kde už zůstala,“ vypráví Tomáš Kapic.
„Na hranicích projevili celníci značnou vstřícnost a zvíře proclili v nepřítomnosti. Uvěřili mi, že někde v autě opravdu je. Nakonec jsme museli zajet do servisu, kde mechanici rozebrali celý vnitřek auta. Trvalo jim přes půl dne, než se dostali k části, z níž se podařilo zvíře vytáhnout,“ uzavírá vyprávění s tím, že transporty mohou stát od několika tisíc až po třeba milión korun.
Největší transporty zažila Zoo Praha v 50. letech, kdy se přes tehdy československou metropoli přepravovala zvířata z celého světa. Přes Prahu byla tehdy podle záznamů přepravována zvířata třeba až z Číny, která pak putovala dál na západ. Některá ovšem v Praze také zůstávala.
„Dočteme se, že mezi nimi byl levhart, kočkovité šelmy, ptáci včetně papoušků, ale také třeba makakové medvědí nebo velemloci čínští,“ ukazuje mi zápis v deníku Romana Anděrová a dodává, že transportovat zvíře znamenalo počítat i s pěší dopravou. Z cílové stanice bylo totiž třeba zvířata dopravit přes Prahu, a tak se třeba městem vedli pěšky v 70. letech velbloudi.
Příště se vrátíme o devět let zpátky, kdy pražskou zoo zaplavila voda. Právě tato nejtragičtější událost v historii zahrady se totiž stala současně její největší výzvou a příležitostí.
