Z dopisů o bunkrech
Společně s našimi posluchači a návštěvníky webových stránek i nadále pátráme po poválečném opevnění.
Podél našich zvláště jihozápadních hranic vznikaly po II. světové válce podzemní vojenské pevnůstky, které měly naši socialistickou vlast chránit před útokem kapitalistických imperialistů. V rámci projektu Utajená obrana železné opony se nám je daří už téměř dva roky odhalovat. Opět uveřejňujeme některé dopisy a fotografie, které nám na adresu projektu bunkry@rozhlas.cz posíláte. Kromě objevů bunkrů nás zajímají také vzpomínky na jejich výstavbu a údržbu.
Jednu nám poslal pan Vladimír Voznica z Roudnice nad Labem: „V létech 1980 až 1982 jsem byl na vojně v Mariánských Lázních - Velké Hleďsebi. Na jaře roku 1982 naši rotu vybrali na údržbu bunkrů v prostoru mezi Tachovem a Mariánskými Lázněmi. Byli jsme odveleni z kasáren na vojenské cvičiště u obce Tři Sekery. Tam jsme bydleli ve stanech a nikomu jsme nesměli říkat, jakou práci vykonáváme. Na oko několik vojáků pracovalo na údržbě cvičáku. Nás ostatní každé ráno odváželi „VSkami“ do okolí na údržbu těchto bunkrů. Bohužel si už nepamatuji, kolem kterých vesniček jsme se pohybovali.
Byla tam moc krásná krajina a velmi málo obyvatel, většinou starousedlíci a málo mladých lidí. Práce spočívala v odkrytí vchodu do bunkru a poté v konzervaci vnitřního vybavení. Konzervovala se lafeta pro kulomet, natíraly se pancéřové dveře, bílilo se vápnem. Některé byly zatopené vodou, ta se musela odčerpat. Tato údržba se prováděla jednou za čtyři roky. Měli jsme štěstí, že to vyšlo zrovna na nás, protože to byla příjemná změna v našem bídném vojenském životě. Byli jsme tam totiž tak trochu jako na skautském táboře.“
O svém objevu nám napsal také pan Václav Roch: „Mám radost z této stránky, protože o tuto problematiku moderních dějin se již dlouho zajímám. Pocházím z pohraničí ze Sokolovska, kde sice nemáme ŘOP, ale zato zde máme tyto poválečné bunkry. Mým velkým koníčkem je toulání v pohraničí a troufnu si tvrdit, že jsem postupně během let nalezl desítky těchto střeleckých bunkrů i podzemních úkrytů. Dnes zasílám jeden, který nemáte na mapě vůbec označen“. Všimněte si zvláště dobře zachovaného nářadí.
Bunkry Pohraniční stráže
Zajímavý a obsáhlý email nám poslal pan Slavomír Leinweber, který se narodil v Chebu a až do roku 2005 zde žil. Upozorňuje zvláště na místní bunkry Pohraniční stráže: „Činnost brigád PS se zabývala nejen ostrahou státní hranice v prostoru označeném jako hraniční pásmo, ale také obráceně od tohoto hraničního pásma směrem do vnitrozemí. V tom je pak politický rozpor, kdy se propaganda obhajuje střežením státu proti agresi imperialismu zvenčí. Ve skutečnosti měla činnost PS v podstatě smysl prevence proti úniku obyvatel východního bloku směrem na západ...“
Pan Leinweber se také zmiňuje o jednotlivých objektech: „Jeden z opomíjených a do roku 1989 utajených objektů v podzemí je tzv. Opěrný bod. Utajené území pro běžné příslušníky, které měli znát až v den napadení ze strany západu. Tento opěrný bod 5.brigády PS Cheb měl sloužit k soustředění jednotek před společným postupem v době války, která by začala. Připomínám, že chebsko bylo v tajných vojenských plánech pojato jako zániková oblast, kde by jako první začaly konvenční střety. V palebném útvaru na Smrkovci měli rakety sovětské výroby pro krátký dolet, které měly paralyzovat vojenské americké základny u Wunsiedlu.
Prostor opěrného bodu, kam by se po vyhlášení válečného stavu přesunuly určené jednotky 5. PS brigády Cheb, se nacházel v meziprostoru mezi silnicí na Vojtanov od Františkových Lázní, prvním mostem a druhým mostem železnice, která tu tvoří veliký oblouk.
Osobně jsem při trénincích na kole pozoroval pohyb dalekohledů z bunkrů v lese. Tato místa byla velitelská, jako zázemí. V podstatě se jednalo o udržované objekty pro účel možného užití. Prostor nebyl označen jako vojenský žádným způsobem.
Předsazená místa pohraniční stráže se objevila po incidentu v roce 1981, kdy se ve stodole zbylé ze statku na silnici u obce Mechová schovali východní Němci a druhý den pro ně přelétla ,,Kobra" a přímo pod Dylení, protileteckým radiolokátorem, během tří minut stačila němce přenést přes hranici do NSR. Bojová pohotovost v Líních byla pět minut a tak to stíhači nestihli. Marně pak kroužili po chebském nebi.
Po incidentu nechal Obzina stodolu srovnat se zemí a místo statku připomíná už jen vzrostlá stromová alej. Obzina nechal právě potom hlídat pohraničí směrem do vnitrozemí zmíněným způsobem. Proto například již za mostem směrem na Sv.kříž byla cedule Hraniční pásmo, vstup jen na povolení. Ačkoliv bylo oficielní pásmo až v obci Sv.kříž, obyvatelé Chebu se směrem ke vsi nevydávali, protože okamžitě byli mapováni příslušníky PS. Na všech příjezdových komunikacích směrem k hranicím byly předsunuté hlídky a ty 24 hodin sledovaly pohyb. Stejně tak, jako hlásky v krajině, jako nad Hazlovem, nebo Zelené hoře, které byly vybavené nadstandartní vojenskou optikou a vojáci sledovali pohyb kilometry dopředu, resp.zpět.
Utajený velitelský bunkr předsazené hlídky PS byl a dodnes se nachází v lese nad rozcestím směr Sv.Kříž, Slapany, Háje u Chebu. Tyto předsazené hlídky byly zřejmě obsluhované přímo službami z velitelství 5.brigády PS Cheb. Samotné roty PS měli totiž obsazení vojáky do směn podél železné opony a tato stanoviště zřejmě nespadala do jejich obsluhy. Stejně tak pátrači v civilu s vysílačkou vyráželi z brigády v Chebu až na roty jak na Pomezí, tak Sv.Kříži.
Vojenské bunkry na Chebsku je obtížné zařadit, neboť plno bunkrů vzniklo jako cvičných, vzhledem k četnosti místních vojenských posádek. Autentický zákop je ale právě v návaznosti na bunkr v lese (prefabrikátované díly zakopané v zemi, které měly 3 části s otvorem na komín a maskované vojenskou sítí), kdy pak navazuje zákop podél lesa s výhledem k hranici. V této souvislosti bych také rád upozornil na malý bunkr - střílnu u Slapan nad bývalým kamenolomem. Malý hrbek v poli ukrývá střílnu směrem do Německa. Zatím posílám jen foto ze satelitu.
Neobjevené bunkry z oblasti Chebska jsou mementem pro budoucnost s odkazem na zrůdnost systému, který vytvářel stavby, které měly násilím držet občany před dráty. Vojenská opevnění, jako je např. bunkr nad Slapany, je opravdu obranný, odpovídající době 1.republiky. Stojí totiž u bývalé příjezdové silnice mezi obcemi Slapany a Krásná Lípa, která byla srovnaná se zemí během výstavby železné opony.“
Budeme rádi, když nám své postřehy, objevy i vzpomínky budete nadále posílat na email bunkry@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
