V Burkině Faso se život odehrává v ulicích
Šťavnaté mango, které nezvykle sladce voní i chutná – to je běžná součást jídelníčku v Burkině Faso neboli Zemi spravedlivých, jak se její název také překládá. Tenhle malý stát je trochu stranou zájmu turistů, je vnitrozemský a zdejší horké klima Evropanovi příliš nepřeje. V Burkině Faso byste napočítali na šedesát etnických skupin. A stejně pestré jsou i jazyky, kterými se tu mluví.
Jazyk jula, kterým se dorozumívají lidé na západě Burkiny Faso, v jedné z nejchudších oblastí kolem města Dedougou, je pro evropské ucho téměř nesrozumitelný. Zní podobně jako třeba moré, další z rodiny burkinafaských jazyků. Ten je rozšířený na východě třeba kolem města Koupéla.
Situaci zjednodušuje to, že dorozumívacím jazykem je francouzština, nicméně ani ta už dnes nepatří k běžné jazykové výbavě. S angličtinou se v Burkině příliš nechytnete. Francouzky zpívá i jeden z oblíbených místních zpěváků Solo Dja Kabako.
Práci není jednoduché sehnat
Burkina Faso má necelých 16 miliónů obyvatel, pracují většinou v zemědělství. Ani tak není lehké práci sehnat.
Jedním z úspěšných byl Arséne. Pracuje jako údržbář v komplexu patřícím charitativní organizaci OCADES.
„Pracujeme šest dní v týdnu. Nebylo lehké tuto práci sehnat, pomohl mi otec a jeho kontakty. Vlastně se tu starám o všechno, co je potřeba. Beru měsíčně asi třicet tisíc franků,“ vypráví.
Třicet tisíc franků je v přepočtu necelých 1.200 korun. Stejnou částku zaplatí lidé například za operaci šedého zákalu, takže je asi jasné, že ne každý si to může dovolit.
Burkina Faso žije ve svých ulicích
Život v Burkině Faso se neodehrává za zavřenými dveřmi, ale na ulici. Veřejné jsou i oslavy, kde nechybí tradiční hudba.
Jako hudebník si přivydělává i Konlobé Kaboré. Ten žije ve vesničce Pougonma poblíž města Zorgho.
Aktivnímu pánovi je už přes sedmdesát, ale stále zvládá výrobu dřevěných násad na zemědělské nástroje, které zdobí tradičními motivy. S chutí si zahraje i na malý tamtam.
Pro evropské oko je docela nezvyklé i to, že se před zraky kolemjdoucích připravuje i jídlo. Má to praktický důvod. Málokdo má klimatizaci a vařit uvnitř domku s plechovou střechou je silná káva i pro domorodce. Jí se kuskus, rýže, pečená i dušená kuřata, vařená zelenina a vynikající sladké mango.
Mobily v Burkině Faso nechybí
I do jedné z nejchudších zemí světa pronikají technologické novinky. Velice populární jsou mobilní telefony. Kvůli častým výpadkům elektřiny jsou v Burkině oblíbené modely se zabudovaným světlem, mladí lidé si z nich třeba v restauraci přehrávají i hudbu.
Často ho používá i sedmadvacetiletý řidič Ermán Bere, a tak mě zajímá, komu volá nejčastěji. „To je různé, záleží na tom, s kým potřebuji mluvit,“ přemýšlí. „Nejvíc volám asi přítelkyni. Měsíčně utratím asi tři tisíce franků. Lidi tady dávají přednost mobilům, můžete ho mít pořád u sebe.“
Možná právě proto, že je africká Burkina Faso stranou turistického zájmu, jsou místní obyvatelé hlavně v odlehlejších částech poměrně plaší. Když si na vás však zvyknou, rádi si s vámi zkusí promluvit.
