Rozvodněná Vltava v pražské zoo vraždila i pomáhala

Před devíti lety se do areálu pražské zoo rozlila Vltava. Nepřinesla pouze bolest, ale také ohromný světový úspěch, který jistě nikdo nečekal.

V předcházejícím dílu seriálu jsme se dozvěděli, jak se zvířata z pražské zoo přepravují.

Přesně před devíti lety pražskou zoologickou zahradu nemilosrdně uzavřely dva mohutné proudy vody. Celá dolní část areálu se ocitla během několika hodin pod vodou. Její hladina se uzavřela nad hlavami desítek zvířat, další desítky uhynuly následkem stresu. Přiznejme si – koho z nás tehdy napadlo, že se Zoo Praha stane jednou z nejlepších zahrad světa?

„Stojíme u jedné z pověstných soch naší zahrady. Jde o takzvanou Pijící pumu. Hladina Vltavy před devíti lety dosáhla až po její bradu, poprvé se tak socha skutečně napila,“ ukazuje mi jedno z několika míst v areálu pražské zoo, které připomínají povodně v roce 2002, Iva Vilhumová.

Vzpomíná, že zaměstnanci zahrady museli evakuovat zvířata na dvakrát, protože nikdo nevěřil, že se voda dostane až dva kilometry od břehu Vltavy: „Jako první byly evakuovány šelmy, a to, naštěstí, rovnou do horní části zahrady a do jiných zoologických zahrad. Vzápětí jsme stěhovali ptáky. Na místě zůstali lachtani a velcí savci jako sloni nebo hroši.“

Voda v zahradě stoupala den a půl, dalších 24 hodin stagnovala a následující den začala opadávat. „Nejhorší bylo období, kdy jsme už nemohli nic dělat. Zvířata byla převezena do horní části zahrady a my museli s rukama v klíně čekat, až voda opadne, abychom spočítali škody na majetku i na zvířatech,“ dodává Iva Vilhumová.

V archívu nacházím informaci, že povodeň vzala život 134 zvířatům a způsobila materiální škody ve výši čtvrt miliardy korun.

Vzpomínky na osudové okamžiky nikdy nezmizí

„Když se řekne povodeň 2002, vybaví se mi jako první ustavičný déšť,“ vzpomíná Romana Andělová. „Všude bylo šedivo, všude byla voda, která nezadržitelně stoupala. Dodnes si pamatuji, jak během deště z úterý na středu voda postupně zaplavila lachtany. Takové obrázky z mysli člověk už nikdy nedostane.“

Dodává, že o nutných protipovodňových opatřeních u areálu zahrady se mluvilo už za jejího vzniku – tedy před 80 lety, kdy Troju jako místo pro Zoo Praha prosadil pozdější ředitel zahrady profesor Jiří Janda. „Dostal tehdy příslib, že město učiní protipovodňová opatření a nejpozději do tří let bude na březích postavena hráz. To se samozřejmě nestalo. Už v prvních letech tak zoo bojovala s podmáčenými břehy.“

Z budov na vltavském nábřeží byly vidět jen střechy, zaplaven byl i areál vodního kanálu nedaleko zoo a také blízký jez

Povodně zkomplikovaly život zahrady před rokem 2002 několikrát, nikdy však nezabíjely. Požehnáním se pro Zoo Praha stalo 600 dobrovolníků, díky kterým zahrada otevřela už tři týdny po povodních.

Během tří let prošly změnou například pavilóny velkých kočkovitých šelem, tučňáků nebo pavilón sečuánů a expozice pro lachtany. Velkou odměnou byla pro zoo vybojovaná sedmá příčka v žebříčku nejlepších zoologických zahrad světa.

Povodně paradoxně nechaly vzniknout také pavilónu pro slony, hrochy a antilopy, který se právě staví a kam se podíváme v příštím dílu. Věděli jste třeba, že hroši budou mít vlastní čističku vody? Pokud ne, nenechte si ujít další díl našeho seriálu.


Zvětšit mapu: Zoo Praha leží nedaleko břehu Vltavy

autor: kvm
Spustit audio