Nejmenší a nejstarší nehty

16. srpen 2011
Monitor

Před 55 miliony let měli nehty na prstech i primáti, kteří nebyli o moc větší než vypasený hraboš.

Nehty na všech prstech se objevily asi před 55 miliony let a spolu s dopředu namířenýma očima a velkým mozkem patří k typickým znakům moderních primátů. Tvrdé zakončení prstů jim přineslo citlivější hmat a zlepšilo schopnost uchopit něco do ruky. Otázkou však bylo, jak vypadali první nositelé nehtů, kteří se vyvinuli z archaických primátů vybavených drápky. Jedna skupina vědců se domnívá, že nehty vznikaly v souvislosti se zvětšováním těla primátů, zatímco druhá je přesvědčena, že nehty měli i velice drobní primáti. A jak se zdá, druhá možnost je správnější.

Vědci z Floridské univerzity prozkoumali 25 nově objevených fosilií primáta Teilhardina brandti, které pocházejí ze Severní Ameriky a jsou staré 55,8 milionu let. Všežravá stromová zvířátka na délku měřila méně než 15 centimetrů, ale jejich prstíky už byly opatřeny pravými nehty. Jsou vůbec nejmenší, jaké známe mezi žijícími primáty i na fosilním záznamu, a dokazují, že vývoj nehtů s velikostí těla příliš nesouvisel.

Zdroj: University of Florida

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio