Dobře vychlazená mláďata tučňáků
Hladová mláďata tučňáků patagonských zůstávají ledově klidná. Masivní pokles tělesné teploty jim dovoluje přežít až 5 měsíců bez jídla.
Mladí tučňáci patagonští (Aptenodytes patagonicus) vypadají jako velké hnědé koule. Zavalitý tvar těla a husté prachové peří je adaptací na chlad a dlouhé hladovění, které v zimním období může trvat až 5 měsíců. Francouzské biology zajímalo, jak tučňáci během období hladu šetří zásoby energie. Deseti mláďatům ve věku 3 až 4 měsíců chirurgicky implantovali senzory, které déle než půl roku zaznamenávaly teplotu v jejich žaludku, hrudním koši a vrstvě podkožního tuku.
Získaná data ukázala, že teplota uvnitř těla hladovějících tučňáků během chladného počasí spadne až na 15 stupňů Celsia. Tak masivní pokles teploty vědci vzhledem k velikosti mláďat nečekali. Před obdobím hladu mláďata tučňáků patagonských váží kolem 10 kg. Dosavadní rekordman v zimním poklesu teploty australský lelkoun soví (Podargus strigoides) váží jen něco přes půl kilogramu. Právě extrémní pokles teploty je však zřejmě důvodem, proč mláďata tučňáků patagonských přežijí zimu bez potravy.
Zdroj: Nature Communications
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
