Pryč z Tibetu: původ srstnatých nosorožců
Srstnatí nosorožci nepřišli z vysoké Arktidy. Své kořeny mají na „střeše světa“ v Tibetu.
Srstnatí nosorožci spolu s mamuty, mastodonty a ostatními příslušníky takzvané megafauny vymřeli na konci doby ledové asi před 10 000 lety. O příčinách jejich zániku se stále vedou vědecké debaty, ale neméně záhadný je i původ megafauny. Předpokládá se, že vznik obrovských býložravců s huňatou srstí souvisí s expanzí ledovců. Za pravděpodobné místo jejich vzniku vědci pokládají vysokou Arktidu. Nově objevená fosilie předka srstnatých nosorožců však dokládá, že přinejmenším někteří příslušníci megafauny se vyvinuli zcela jinde a ještě před nástupem doby ledové.
V předhůří Himálají, které lemuje jihozápad Tibetské náhorní plošiny, byly nalezeny kosti dosud neznámého primitivního druhu nosorožce Coelodonta thibetana. Žil asi před 3,7 miliony let a svou velikostí se podobal spíše dnešním nosorožcům než srstnatému kolosu z poslední doby ledové. Jeho tělo ale také pokrývala hustá srst a chránila jej před podmínkami, které dobu ledovou nápadně připomínají. Navzdory tomu, že před 3,7 miliony let vládlo teplé klima, se průměrná teplota na Tibetské plošině pohybovala kolem nuly a v zimě klesala až na – 10 stupňů Celsia. Paleontologové předpokládají, že jakmile se globálně ochladilo, zahájili tito nosorožci úspěšnou expanzi do zbytku Eurasie.
Zdroj: Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.