Invazi žížal zahájily lodě přistěhovalců
Severoamerické lesy čelí invazi exotických žížal. Začala už v době prvních přistěhovalců a dnes ji podporuje zahrádkaření a lov ryb.
Kam lidé přijdou, tam mění ekosystémy. Znovu to dokazuje studie z Colgate University v New Yorku, podle které jsme hlavním šiřitelem žížal. Severoamerické lesy dnes hostí i druhy, které pocházejí ze všech možných koutů světa. Pro místní ekosystémy jejich invaze představuje potenciální ohrožení, protože exotické žížaly mohou urychlovat rozklad organického materiálu. Tím podporují erozi půdy a berou životní prostředí mnoha druhům živočichů, kteří obývají povrchové vrstvy lesní půdy.
Ve své studii se vědci zaměřili na Státní park Adirondack na severovýchodě státu New York. Prozkoumali jeho environmentální historii včetně praktik, kterými sem lidé mohli zavlékat žížaly. Zjistili tak, že vůbec první exotické žížaly sem zavlekli už evropští přistěhovalci. Na pobřeží dnešního parku vyklápěli lodní balast, který tvořila směs štěrku a hlíny, v níž se samozřejmě sem tam skrývala nějaká žížala. Dnes se žížaly šíří především kvůli našim volnočasovým aktivitám. Odložené rybářské návnady, zahrádkaření a přenos vajíček na autech kol mířících na prázdniny – to vše přispívá k pokračující žížalí invazi.
Zdroj: Human Ecology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
