Nečekané stáří koně Převalského
Kriticky ohrožený kůň Převalského překvapil biology, kteří sekvenovali jeho DNA. Výsledky totiž ukázaly, že druh za sebou nemá pouhých 10 000 let samostatné existence, ale nejméně 10x tolik.
Nejbližším příbuzným domácích koní je asijský kůň Převalského (Equus przewalskii). Pro západní vědu byl objeven v roce 1879, kdy kartograf a plukovník ruské carské armády Nikolaj Michajlovič Prževalskij zahlédl v poušti Gobi stáda neznámých lichokopytníků. V polovině minulého století se druh dostal do úzkých. Mizení jeho přirozeného stepního prostředí spolu s intenzivním lovem způsobilo takzvaný efekt hrdla lahve, kdy z celé populace zbude jen zlomek. V případě koní Převalského to bylo pouhých 12 koní. Díky úsilí zoologických zahrad – především té pražské – se však podařilo skomírajícího koně Převalského zachránit a současnou populaci tvoří asi 2000 jedinců.
A co je z hlediska genetické historie druhu nejvýznamnější, kůň Převalského má k domácím koním mnohem dále, než se předpokládalo. Společné předky oba druhy sdílely před 117 až 186 tisíci lety, čili dlouho před zahájením domestikace koně. Protože jde o zásadní posun v nazírání historie druhu, osekvenovali vědci i část jaderné DNA koně Převalského a také genom divokého somálského osla, který jim pomohl přesněji zkalibroval molekulární hodiny evoluce lichokopytníků. Na svých závěrech však nemuseli nic měnit. Zbývá jen dodat, že navzdory více než 100 000 let samostatné existence se zřejmě koně domácí a koně Převalského příležitostně, avšak opakovaně křížili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
