Pod Pražským hradem se víno rodí dodnes
Kdybyste v hezkém počasí babího léta měli chuť vidět něco, co lahodí oku, co je kouzelné a malebné, a nechcete čas trávit někde v interiérech, vyrazte na návštěvu zámeckých nebo palácových zahrad. Krásné zahrady se rozkládají u památkových objektů v Lednici, Českém Krumlově, Novém Městě nad Metují, v Lysé nad Labem anebo jen kousek od Pražského hradu.
„Nacházíme se v zahradách pod Pražským hradem na jižním svahu. Na pravé straně od nás je stanice metra Malostranská a nalevo bychom došli na Malostranské náměstí,“ dozvídám se v úvodu své návštěvy. Po zahradách pod Pražským hradem, známých také jako Palácové zahrady, mě prováděla kastelánka Helena Doubková.
„Přímo pod Pražským hradem se nejprve nacházelo zalesněné území. Když se ukázalo, že skrze les není vidět blížící se nepřítel, byl les vykácen. Na holém svahu se začaly zakládat vinice. Jejich existence je doložena už ve 14. století,“ vypráví.
Ostatně víno se tu rodí dodnes. A tak tu památkáři právě v tomto září po čtyř stech letech uspořádali i vinobraní s prodejem místního burčáku.
„Hroznové víno je tu zastoupeno šesti druhy, jde vesměs o samé kvalitní značky. Navíc máme dochovanou informaci, že zatímco celá část vrchního jižního svahu patřila vinicím, v jiných částech zahrad se dříve pěstoval také chmel. A kupříkladu na místě dnešní pokladny stávala palírna,“ upřesňuje Helena Doubková.
Zkrátka nic lidského nebylo majitelům paláců pod Pražským hradem cizí. Nádherné terasovité zahrady s fontánami, tajemnými schodišti a průchody, gloriety a lodžiemi začali na slunném svahu pod hradem českých králů budovat už v 17. století.
„Nejprve tu vznikaly renesanční terasy, postupně pak barokní. Například v historii Ledeburského paláce je už v roce 1710 zdokumentována sala terrena, nad ní se však v této době stále nacházelo území zvané jako zahradní kopec – tam terasy vznikly až o 60 let později. V 18. století už měly všechny paláce terasy vybudované,“ ohlíží se kastelánka za historií zahrad.
Na jejich projektování se podíleli tak věhlasní architekti té doby jako Giovanni Battista Alliprandi nebo Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Ti tu vytvářeli nádherná zákoutí s výhledy na Prahu, která byla chloubou svých majitelů.
„Když za místními majiteli přijela návštěva, bylo důležité je nejprve vzít do konírny, pak do zahrad a nakonec do obrazárny,“ uzavírá Helena Doudlebová.
Zobrazit Palácové zahrady pod Pražským hradem na větší mapě
