Veveří: Ukrytý poklad templářů

25. září 2011

Kdesi pod brněnským hradem Veveří jsou prý zakopány stříbrné sochy dvanácti apoštolů.

Stávaly prý kdysi v polském Hnězdně, kde je roku 1039 spolu s ostatky sv. Vojtěcha ukořistil český kníže Břetislav I., kronikářem Kosmou zvaný český Achilles. Dvě století byly sochy ukryty neznámo kde. Od 13. století je prý jako velkou a tajnou vzácnost přechovávali v ženském cisterciáckém klášteře Porta Coeli u moravského Tišnova, založeném královnou Konstancií, vdovou po Přemyslu Otakaru I. O pokladu se však dozvěděli templářští rytíři, kterým prý počátkem 14. století patřil hrad Veveří, a rozhodli se jej zmocnit. Roku 1306 údajně zosnovali vraždu českého krále Václava III. v Olomouci a dostali se tak ke klíčům od tajné komnaty, kde byly sochy apoštolů skryty. Odvezli je na Veveří a zakopali kdesi v podzemí. Roku 1311 byl Řád templářů zrušen a jeho majetky rozchváceny. Skryté poklady zůstaly.
V roce 1782 uhodil podle pověsti blesk do hradní věže nad bránou naproti kapli Matky Boží. Spadla z ní plechová makovice a v ní se prý našly dokumenty s návodem jak stříbrné sochy nalézt. Jako pokaždé v případě údajných templářských pokladů je tento návod značně nesrozumitelný: „Nyní ale chová poklad páv, když den nejmíň délkou práv, když na celém patnáctá je orloji, ohon páva na pokladě postojí.“ Majitel hradu Prosper ze Sinzendorfu prý podle návodu poklad hledal, ale našel jen sklepení s rakvemi údajných templářů a dvanácti zazděnými ženskými kostrami, snad nebohých tišnovských jeptišek... I když je to jen pověst, příběh kdysi zaujal i komunistickou Státní bezpečnost. Před 40 lety se pod jejím dozorem konal průzkum veverského podzemí. Tajemství však nebylo odhaleno.

Co znamená tajemné čtyřverší?
Páv, o kterém se v něm mluví, prý zdobil makovici věže. Stín jeho ocasu má po východu slunce v den zimního slunovratu ukázat místo, kde se poklad nachází. V roce 1994 použili návod tvůrci televizního seriálu Magickou krajinou a našli dvě místa, kde by poklad mohl být zakopán – na druhém břehu přilehlé přehradní nádrže. Na obou bylo prý vidět, že se tam už kdosi s krumpáčem a lopatami činil. A tak se vlastně neví, jak je to se stříbrnými sochami apoštolů dnes.
Celou fantastickou historii kalí řada zásadních nepřesností. Mimo jiné – hrad Veveří nikdy templářům nepatřil. Některé budovy, které se s historií pokladu spojují, byly postaveny až v 17. století. A hlavně – ukryté sochy apoštolů z drahého kovu jsou oblíbenou rekvizitou řady pověstí o pokladech po celém světě. Od Francie až po Kokosový ostrov v Tichém oceánu.
Podzemní chodby hradu Veveří se v jeho okolí hledají dodnes a možná tam nějaké skutečně jsou. Právě v těchto dnech se čeká na výsledky geofyzikálního průzkumu, který je měl odhalit. Mohl by prý skončit „významným nálezem“, nechali se už předem slyšet členové výzkumného týmu. Nechme se tedy překvapit.

V gotickém reliéfu vidí záhadologové monogram Jacquese de Molay, upáleného velmistra templářského řádu

Psáno s použitím knihy Martina Stejskala Labyrintem míst klatých: Přízračnou krajinou českých zemí (Eminent, Praha 2011, s. 918), webových stránek státního hradu Veveří, města Tišnova a zprávy ČTK z 15.9.2011.

Vysíláno v Planetáriu č. 39/2011, 24. - 30. září.

Čtěte také:
Na hradě Veveří hledají tajné chodby a poklad
Výpravy za poklady - 1. díl
Výpravy za poklady - 2. díl

Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.


Zvětšit mapu
autor: frv
Spustit audio