Archeopteryxův pád

10. říjen 2011

Ke svým 150. narozeninám dostala fosilie archeopteryxe nehezký dárek. Vědci ji vykázali z piedestalu nejstaršího ptáka mezi malé dravé dinosaury. Tvor, kterého jsme si zvykli nazývat takřka automaticky přízviskem „prapták“, podle nejnovějších výzkumů čínských paleontologů žádným praptákem není.

Fosilie archeopteryxe byla objevena v polovině roku 1861 a přišla jako na zavolanou. Od vydání převratné Darwinovy knihy „O původu druhů“ uplynuly necelé dva roky a vědci prahli po důkazech, jimiž by Darwinovu teorii přírodního výběru podpořili. Velká poptávka byla především po vyhynulých tvorech stojících na vývojovém přechodu mezi výchozí a konečnou formou. Archeopteryx splňoval tyto nároky přímo dokonale. Na jedné straně nesl neklamné rysy plazů – například prsty na přední končetině nebo ozubené čelisti. Na druhé straně u něj nebylo možné přehlédnout typické ptačí znaky, jako je peří nebo tříprstá zadní končetina.

Paleontologové se dmuli pýchou. Přistihli evoluci při činu! Odhalili nejstaršího ptáka, který se ještě nestačil zbavit veškerého balastu plazího dědictví. Fosilie byla i fotogenická. Nechyběla jí jistá elegance, ba i krása. I proto se stala z praptáka archeopteryxe ikona evoluční biologie.
Zároveň se stal archeopteryx cílem útoků odpůrců evoluce a zastánců stvoření světa. Hned několik autorů se snažilo prokázat, že fosilie je umný podvrh. Výhrady k ní však měli i někteří významní přírodovědci. Ti sice nepochybovali o její pravosti, avšak neskrývali nechuť ze zařazení archeopteryxe na samý počátek ptačího rodokmenu.

Archaeopteryx lithographica

V posledních dvou desetiletích výsadní pozici archeopteryxe nenápadně podkopávaly nálezy fosilií mnoha pravěkých ptáků a druhohorních dinosaurů. Vyplývalo z nich, že ptáci na obecně uznávané typické ptačí znaky, například peří, zdaleka neměli monopol. Vědci objevili celou řadu opeřených dinosaurů, kteří žili dávno před archeopteryxem. Někteří paleontologové spekulují o tom, že peří mohlo aspoň částečně krýt i tělo impozantních dravých ještěrů, jakým byl Tyranosaurus rex. Nově objevovaní dinosauři nesli celou řadu dalších rysů počítaných doposud za typické znaky ptáků – jejich zadní noha měla tři prsty, klíční kosti jim srůstaly do typické vidlice čili furkuly. Nabízela se otázka, jak definovat ptáka. Tyranosauři měli možná peří a zcela jistě i furkulu. Mezi ptáky je přesto nikdo nepočítá.

Archeopteryxe posadilo na trůn nejstaršího ptáka peří, protože před 150 roky vědci neznali jiné opeřené tvory než ptáky. Teď se začali mnozí odborníci ptát: „Kde je hranice oddělující dinosaury od ptáků a na které straně této hranice se archeopteryx vlastně nachází?“

Čínští paleontologové popsali na stránkách vědeckého časopisu Nature tvora, jemuž dali vědecké jméno Xiaotingia zhenghi. Zvíře žilo zřejmě před 155 miliony roků na území dnešní Číny a bylo tedy jen o 10 milionů roků mladší než archeopteryx. Slavného praptáka připomínalo mnoha rysy. Také Xiaotingia měla tělo pokryté peřím, také ona měla na předních končetinách prsty s drápky a v čelistech ostré zuby. Tyto nápadné znaky však nejsou pro zařazení pravěkého tvora zdaleka tak důležité jako anatomické rysy patrné jen po detailní analýze paleontologů.

Kresba druhu Xiaotingia zhenghi

Čínští vědci provedli skutečně důkladnou bilanci znaků archeopteryxe a jeho blízkých příbuzných, jako je Xiaotingia nebo Archiornis. Pak je porovnali na jedné straně s nezpochybnitelnými pravěkými ptáky řazenými do skupiny Avilae a na druhé straně s dinosaury ze skupiny Deinonychosauria, k nimž patří i velociraptoři dobře známí z hollywoodského filmu Jurský park. Výsledky analýz zaskočily i samotné autory. Ukázaly, že se tvorové považovaní za nejstarší ptáky významně neliší od deinonychosaurů. Údajné praptáky je možné hodit do jednoho pytle s velociraptory, mikroraptory a dalšími dinosaury. Nejsou to tedy praptáci nýbrž čistokrevní pravěcí plazi.

Nově popsaná fosilie Xiaotingia zhengi byla pro odhalení příbuzenského pouta mezi dinosaury a tvory považovanými za praptáky klíčová. Právě ona poskytla rozhodující vodítka. Úplně stejné analýzy dat, v nichž chyběly údaje o nové fosilii, nedokázaly těsné příbuzenství archeopteryxe a velociraptora odhalit. Nedávní praptáci včetně archeopteryxe – vlastně nově odhalení deinonychosauři – se od skutečných ptáků liší především stavbou lebky.

Anchiornis huxleyi

Trůn nejstaršího ptáka je, jak se zdá, volný a čeká na novou ikonu paleontologie. Adeptů je celá řada – Epidexipteryx, Jeholornis, Sapeornis… Jejich řady se zcela jistě rozrostou o další tvory, o jejichž existenci se dozvíme z fosilií nalezených v blízké i vzdálenější budoucnosti. Ze hry není tak úplně ani archeopteryx. Tak jako Xiaotingia archeopteryxe z řad nejstarších ptáků vyšoupla, může ho další překvapivý nález mezi praptáky zase vrátit. Ale i kdyby se archeopteryx mezi nejstarší ptáky už nikdy nevrátil, o postavení klíčové fosilie, jež nám pomohla pochopit principy evoluce, už nikdy nepřijde. V tomto ohledu je jeho pozice naprosto neotřesitelná.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.