Dinosauří pera z jantaru a tajemné obrazce v poušti

2. říjen 2011

Nezničitelné kompaktní disky, nejstarší zkamenělé mořské houby a Nebeský palác na oběžné dráze.

Nejspíš si nedovedete představit, jak velkou zátěž pro přírodu představují kompaktní disky. Lisují se z termoplastických polymerů polykarbonátů a pokovují tenkou vrstvou, obsahující třeba titan nebo slitinu platiny a zlata. Z vyhozených cédéček se na skládkách mohou uvolňovat těžké kovy. Plastový kotouček se rozloží až za několik milionů let. Naštěstí se už objevují firmy, které je dovedou recyklovat.

520 milionů let. Tak staré zkameněliny jsou velice vzácné. Jedním z míst, kde se je podařilo najít, je oblast Murero v provincii Zaragoza na severu Španělska. V období raného kambria se tam rozlévalo teplé moře, obývané třeba mořskými houbami vzácné čeledi Crumillospongia. Měly tvar poháru se stěnami hustě protkanými kanálky pro přívod živin. Od dnešních mořských hub se příliš nelišily.

Oblast jezera Grassy v Kanadě proslavily nálezy fosilní pryskyřice, jantaru, starého 80 milionů let – tedy z dinosauřích časů. Našlo se v něm zalitých i pár barevných per; od nejjednodušších forem až po složitá pera moderního vzhledu. Významné je, že pera dodnes neztratila své barvy. Podle vědců patřila jak nelétavým dinosaurům, tak i primitivním ptákům. Kterým – to se bohužel určit nedá.

V pouštích Arabského poloostrova se skrývají archeologické poklady. Australský badatel David Kennedy po nich pátrá na dálku prostřednictvím internetu a mapové aplikace Google Earth. Podařilo se mu tak objevit na 2000 záhadných struktur, vyskládaných z kamenů – kruhy s loukotěmi o průměru 20 až 70 metrů, nebo třeba linie, dlouhé i několik set metrů. O jejich stáří ani účelu není zatím nic známo.

Pokud vše proběhlo podle plánu, měl by už v tuto chvíli kolem Země obíhat čínský modul Tchien-kung 1 – česky Nebeský palác. Na orbitě by měl setrvat dva roky a přijmout postupně tři návštěvy; jednu bezpilotní a dvě s čínskými kosmonauty. Číňané si potřebují v praxi vyzkoušet setkání dvou vesmírných plavidel na oběžné dráze a jejich ukotvení. Do roku 2020 chtějí mít na orbitě vlastní kosmickou stanici.

Zdroj: ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 40/2011, 1. – 7. října.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.

Archiv rubriky

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio