Singapur – brána pro imigranty otevřená

Lidé se sem stěhují hlavně proto, že jde o prosperující dopravní uzel světového významu. Nejedná se jenom o lodě, které se sem přirozeně dostanou z Číny, Indonésie, z Indického oceánu a směrem od Austrálie, čímž se místní přístav stal druhým největším vůbec. Podobně je tomu s místním letištěm, které se řadí mezi ty největší na zeměkouli a přestupuje se zde všemi směry. Singapur tedy nemá v rámci jihovýchodní Asie větší konkurenci. I proto je v zemi velice pestrá mozaika národností, náboženství nebo sociálních vrstev a povolání. Čtvrtina obyvatel, imigrujících za prací však ani nepatří mezi občany státu a rezidenty s trvalým pobytem. V obecné atmosféře blahobytu to však lidem ani úřadům příliš nevadí.

Singapur je typicky městský stát, který za sebou nemá dlouhou historii. Strategické místo ale oblasti přineslo bohaté dějiny. Založené bylo až roku 1819 Britskou východoindickou společností, kde brzy pochopili praktický význam zdejšího ostrova. Plán se koloniální říši brzy vyplatil a "Lví město", jak se překládá ze sanskrtu, sloužilo jako velký přístav se silnou vojenskou posádkou britských občanů a imigrantů. Původně zde sice žili hlavně Malajci, čím dál víc se však do něj stěhovali pracovití a obchodně zdatní Číňané, hovořící především kantonštinou. Přišli tedy z oblasti, kde měla Velká Británie další kolonii. Svým počtem Číňané nenápadně nabývali na ekonomické síle a hlavně na počtu, což taky platilo o okolních přístavech v úžinách dnešní Malajsie a Indonésie.

Podle bájného Morliona se toto Lví město jmenuje|foto: Fotobanka stock.xchng

Číňané proto v Singapuru stále tvoří tři čtvrtiny usedlíků, najdeme tu ale taky jiné národnosti. Okolo 13,5 % obyvatel tvoří původní Malajci, čím dál víc však přibývá imigrantů z Jižní Asie. Jedná se hlavně o Tamily z Indického poloostrova, kteří jsou ochotní pracovat v těžkých provozech překládky lodí a v průmyslu. Čím dál více se ve městě usazují i kolosy nadnárodních firem, ve kterých pracuje pestré etnické obsazení, mnohdy Američanů a Evropanů. Těm se město docela přizpůsobuje, zdejší kolorit je však asijský. Britové samotní tvoří pouze zanedbatelnou menšinu. Pestré je i složení náboženské, protože víc než polovinu obyvatel tvoří buddhisté. Není přitom jisté, jestli to souvisí se správou města, pořádkem, civilizovaností a neustálým ekonomickým růstem. Přes 15 % obyvatel má vyznání muslimské, o trochu méně je křesťanů a přibývají hinduisté, kteří tu ještě před stovkami let převládali.

Od roku 1965 nezávislou republiku stále doplňují noví lidé, hladoví po úspěchu. Imigrace asi jen tak nepřestane, protože roku 2010 došlo například k 14,7 % růstu hospodářství, což je světový unikát. Politicky stabilní oblast, kde funguje tolerance mezi lidmi a názory, vyloženě láká a strategická poloha se dá využívat k tomu nejzajímavějšímu rozvoji. Ze všeho navíc těží i místní občané, protože stát má díky investičním fondům ve velkých firmách silné ekonomické zastoupení. Počet v zemi žijících osob dnes s imigranty přesahuje 5 milionů a prakticky neexistuje nezaměstnanost, což je důležité obzvlášť v době krize. Proto budou zdejší čísla i výhody jistě nadále narůstat.

Buddhisté mají v Singapuru většinu|foto: Fotobanka stock.xchng

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.