Gibon bělolící, nový druh v Zoo Plzeň
V uplynulých dnech byli přivezeni dva samečkové gibona bělolícího z Holandska. Sedmiletý Xian, rodák z Hannoveru, přijel ze Zoo Apenheul (specializovaná opičí zoo) a devítiletý Young Lu ze Safariparku Beekse Bergen, kde se i narodil.
Je chován v rámci Evropského záchranného programu, patří mezi kriticky ohrožené druhy. Program koordinuje francouzská zoo Mulhouse. Pochází z JV Asie. Dle www.zootierliste.de jej chová 36 evropských zoo. V registračním programu ISIS jsou zaznamenána pouze 4 mláďata narozená v zoo Evropy za posledních 12 měsíců (vč. Liberce a Ostravy). Je chován také v USA nebo například v 5 zoo v Austrálii.
Gibon bělolící je druh před časem vyčleněný z druhu gibon černý.
Zbarvení srsti tohoto druhu je velmi zajímavé. Dospělý samec je černý, zatímco samice je béžová. Mláďata mají po narození stejnou barvu jako matka, ale v jednom roce života obě pohlaví černají. Samičky se zhruba ve čtyřech letech přebarvují zpět do béžové barvy.
Giboni jsou někdy řazeni do společné čeledi s lidooopy, jindy vyčleňováni do endemické čeledi o 16 druzích. Jsou známi svým pohybem - ručkováním tzv. brachiací. Název Hylobates, pro základní rod gibonů, znamená v překladu stromový chodec. Giboni se přehoupávají na svých dlouhých rukou švihem ze stromu na strom. Skoky dlouhé 9 m jsou pro ně hračkou. Giboni mají sedací mozoly, takže si na rozdíl od lidoopů nemusejí stavět hnízda, ale noc tráví vsedě přitisknuti ke kmeni stromu. Po zemi chodí na zadních nohou a rovnováhu udržují roztaženými pažemi, prohnutými v loktech i zápěstích.
Dožívají se až 30 let. Jsou monogamní, netvoří tlupy, ale pouze rodiny, tvořené dospělým párem a mláďaty. Rodiče vyhánějí odrůstající mláďata. Giboni jsou známi i svým pronikavým zpěvem, který je slyšet v pralese do vzdálenosti několika kilometrů.
V letech 1999-2011 byl v Plzni chován nejznámější druh – gibon běloruký neboli lar. Páru Ríša a Kulička se zde postupně narodila 4 mláďata (2000, 2002, 04, 06). První z nich, Adam, obývá pavilon Indonéská džungle v zoo Praha. Ostrov gibonů byl nejprve určen pro nosály, prvními obyvateli byli však kočkodani Brazzovi. Giboni a makakové jsou na svých ostrovech v Zoo Plzeň výbornou součástí celku orientální oblasti , kde dominuje expozice nosorožců.
Giboni byli ve starověké Číně velmi uctívaným zvířetem a hráli důležitou roli v kultuře této země. Podle legend pocházejících až z doby 150 let př. n. l. se giboni mohou měnit v lidi a žít stovky let.
Naneštěstí je však tím, kdo hraje svou roli při zániku tohoto charismatického živočicha, právě člověk. Giboni čelí ilegálnímu obchodu s domácími mazlíčky, ničení biotopu, ohrožuje je příbuzenská plemenitba.
Po mladých gibonech je na trhu s domácími mazlíčky sháňka. Pouto mezi rodiči a jejich potomkem je velmi silné a dospělá samice gibona se mláděte při ohrožení dobrovolně nevzdá. Člověk, který chce získat mládě gibona, musí proto samici zabít. Rovněž samec může být zabit při pokusu ochránit mládě nebo partnerku. Vzhledem k nízké míře reprodukce u gibonů představují tyto věci závažný problém.
Výrazný dopad na populaci gibonů má také fragmentace lesa, neboť zabraňuje migraci zvířat. To znamená, že nemohou přecházet do nových oblastí a vytvářet nové, nepříbuzné páry.