O hlasech strnadů, surikat i piraní červených a tloustnutí tyrannosaurů

22. říjen 2011

Zkamenělá čelist třetihorní velryby z Antarktidy, výtvarný praateliér v jihoafrické jeskyni Blombos.

Hranice strnadích dialektů prochází přes naši republiku a je velmi ostrá. Čeští ornitologové to prokázali díky více než 900 nahrávek zpěvu strnada obecného, které jim letos v rámci speciální kampaně poslali amatérští nadšenci. Strnadi na jihu a západě Čech zpívají západním dialektem, všichni ostatní dialektem východním – jejich „písnička“ má odlišný konec. Našlo se jen pár strnadů, ovládajících obě nářečí.

Surikaty, známí drobní savci z Afriky, dovedou po hlase rozeznat jednotlivé členy své skupiny. Podařilo se to prokázat u volně žijících surikat v poušti Kalahari. Akusticky se dorozumívají i dravé jihoamerické ryby pirani červené – podle situace buď štěkají, kvákají, vydávají zvuky podobné bubnování a nebo krátké tokavé tóny. Měkké kvákání vytvářejí čelistmi, štěkání a bubnování vibrováním plovacího měchýře.

Dospělí tyrannosauři byli skoro o třetinu těžší, než se dosud myslelo. Novými metodami počítačového modelování se také zjistilo, že mladí tyrannosauři byli pro změnu hubenější. Až v „pubertě“, ve věku zhruba 10 až 15 let, začali prudce přibírat na váze. Vědci odhadují, že až pět kilogramů denně. Kvůli vyšší hmotnosti však svou kořist pronásledovali pomaleji, než se myslelo; rychlostí 16 až 40 kilometrů v hodině.

Argentinští vědci našli v Antarktidě zkamenělou čelist pravěké velryby, staré 49 milionů let. Patří k vymřelé čeledi Basilosauridae. Jejím nejznámějším zástupcem byl basilosaurus, který žil asi o deset milionů let později. Dorůstal 18 metrů délky a jeho pozůstatky se našly na jihu Spojených států, v Egyptě a Pákistánu. Jeho jméno klame – nejde o ještěra, ale o mořského savce. Na to se ovšem přišlo až později.

Jihoafrická jeskyně Blombos, proslavená nesmírně starými důkazy o tvořivosti člověka, vydala nový nález. V této pobřežní jeskyni u Kapského Města se našly mušle s jemně drcenou okrovou hlinkou, která se zřejmě míchala s drcenými uhlíky, kostmi a vodou na kašičku, používanou k malbě, zdobení nebo ochraně kůží. Ateliér je starý asi sto tisíc let. Vznik abstraktního myšlení u lidí se opět posouvá dál do minulosti.

Zdroj: ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 43/2011, 22. – 28. října.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.

Archiv rubriky

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio