OCU Feuilleton – kulturní glosář
O pornu Nightwork, zázraku Vypsané Fixy, unylých Supportech a comebacku Neckáře
Hoši ze skupiny Nightwork jsou mistři v sebepropagaci. Poslední kousek Vojty Dyka a spol. bylo, že si na novinářskou presentaci nového DVD pozvali striptéry a nechali je před užaslými žurnalisty souložit. Chlapci to vysvětlovali, že chtěli novinářům ukázat, jaké to občas je, když se píše něco, aniž by to byla pravda. Novináři – hlavně ti bulvární – měli pár dní o čem psát a Nightwork si mohou gratulovat, jak lacino se dostali k výborné propagaci. Já bych byl radši, kdyby hoši svůj přehršel energie začali směřovat k podstatnějším věcem. Třeba k dělání kloudné muziky. Poslední deska byla dost slabota.
Přes 70 tisíc korun poslali fanoušci Vypsané Fixe za jejich poslední album Detaily. To je v dnešní době stahování malý zázrak a jen to dokazuje, že kdysi horlivá regionální kapela dozrála do pozice hvězd české hudební scény. Márdi a spol. k tomu nepotřebovali žádné porno na tiskovkách. Stačilo „pouze“ dvacet let neúnavně objíždět kluby od Aše až po Třinec.
„Yarda měl již dlouhodobě odlišné názory na fungování, prezentaci a celkovou image kapely,“ tak před sedmi lety vysvětlovali Kryštof Michal a Hynek Toman ze Support Lesbiens vyhazov třetího stěžejního člena Jardy Helešice. Po poslechu posledního alba Supportů Homobot mám pocit, že Helešic může svým někdejším kamarádům za padák ještě děkovat.
Václav Neckář kam se podíváš – na titulních stranách časopisů, v televizi i v rádiích. Za všechnu publicitu „může“ balada Půlnoc z filmu Alois Nebel, na které Neckář spolupracoval s kapelou Umakart. Tak si říkám, jestli by měla píseň takový úspěch, kdyby ji zpíval „jen“ Jaromír Švejdík?
