Nekalé praktiky pohřební služby v Bohumíně

Iveta Kozilová: Ještě jsem se nesetkala, vlastně to byl první případ tady toho druhu.

Takto reagovala státní zástupkyně Iveta Kozilová na otázku, jestli se už v praxi s podobným případem setkala. Pozůstalí vůbec netušili, že pohřební služba Maxi, na kterou se s důvěrou obraceli, je podvádí. Jedna z nich, Ivana Tvancíková, stále nechce uvěřit, že Jaroslav Heins, kterého z Bohumína zná, něco tak otřesného prováděl.

Ivana Tvancíková: Já ho jako znám slušného, tak nevím.

Seznam poškozených tvoří rovné dvě stránky obžaloby. Princip byl v podstatě jednoduchý. U pohřební služby si pozůstalí objednali luxusní rakve z kvalitního dřeva. Ty také na pohřbu v obřadní síni viděli. Obžalovaný pak rakev převezl do márnice v bohumínské nemocnici. Tam rakev vyměnil za obyčejnou, takzvanou sociální z dřevotřísky. A tu pak odvezl do krematoria. Luxusní pak využil znovu. Paní Ivana Tvancíková z Bohumína, které pohřební služba Jaroslava Heinse zajišťovala pohřeb matky, se o podvodech kolem rakví dozvěděla až od policistů.

Ivana Tvancíková: Já jsem o ničem nevěděla, tak je to hrozné, protože rakev stála hodně peněz a najednou se zjistilo, že byla v rakvi za 8 stovek.

Státní zástupkyně Iveta Kozilová také potvrzuje, že impuls pro vyšetřování celé kauzy nevzešel od pozůstalých.

Iveta Kozilová: Přišlo se na základě anonymního znamení, pak se od toho odvíjela celá vyšetřování. Tak v ten lidský moment určitě to pro pozůstalé není příjemné zjistit to po takové době.

Sám šéf pohřební služby Maxi Jaroslav Heins se k obžalobě nechtěl vyjádřit. Nevypovídal ani před policisty.

Jaroslav Heins: Já vám neřeknu nic, nezlobte se. Až to všechno skončí, tak vám řeknu všechno.

Státní zástupkyně Iveta Kozilová dodává, že důkazem proti obžalovanému jsou nejenom výpovědi svědků, ale hlavně písemnosti. Podle dokumentu totiž "nesedí" počty luxusních rakví, které nakupoval, a počty těch, které vozil do krematoria. Navíc v krematoriu vedou pečlivou dokumentaci o tom, jaké rakve přijali.

Iveta Kozilová: Tam máte různé účetní doklady, faktury, evidence v krematoriu, tedy všechny ty doklady jsou ve spise a vlastně z toho to vyplývá.

Předseda sdružení Pohřebnictví u nás, Julius Mlčoch, vítá, že se taková kauza dostala až před soud. Říká, že to jejich živnost jen očistí.

Julius Mlčoch: Prostě jsou lidi, který si pletou poctivý podnikání s něčím jiným. Vždyť je to lumpárna, když někdo si něco koupí a on prostě mu tu rakev, kterou ten dotyčný si zaplatil, tak on ji prodá třikrát, čtyřikrát.

Přestože policisté zjistili, že Jaroslav Heins podvedl více než 200 pozůstalých, jeho pohřební služba Maxi funguje dál. Sídlí v Bohumíně Skřečoni v omšelém domku, ze kterého padá omítka. Lidé ze sdružení Pohřebnictví by uvítali, aby takový podnikatel přišel o koncesi, ale živnostenský úřad případ před pravomocným rozsudkem řešit nechce. Jak jsme zjistili od sousedů, o služby firmy Jaroslava Heinse mají pozůstalí stále zájem.

Výpovědi sousedů: Já myslím, že ještě má, funguje, protože je tak čtrnáct dní, hledali pohřební službu manželé, tak jsem je poslal tam, protože vyjíždí s autem, tak asi funguje.

Jaroslav Heins nebo jeho zaměstnanci měli nebožtíky přemísťovat z luxusních rakví do obyčejných v márnici bohumínské nemocnice, kterou si pronajímal. Jak potvrdil mluvčí nemocnice Ivo Štěrba, smlouvu s ním ukončili teprve před čtyřmi měsíci.

Ivo Štěrba: Skončila smlouva a teď to zajišťujeme my. S námi to tedy vůbec nesouvisí, to se vám tak může zdát, ale říkám, u nás funguje pouze márnice, ta byla pronajata, on ji tady využíval, ale s námi to nemá co dělat.

Heins měl už jednou problém s policií, když odmítl vydat jiné pohřební službě tělo nebožtíka. Žádal za to peníze, na což prý neměl podle zákona o pohřebnictví právo. Karvinská soudkyně Gražina Pustovková chce kauzu uzavřít počátkem příštího roku.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.