Monitoring ptáků je cenným zdrojem informací
Někomu nahání hrůzu, jiné fascinuje. Výr velký − majestátní pták ozývající se v nočních lesích. Odborníci z České společnosti ornitologické ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky nedávno dokončili první etapu letošního monitoringu ptačích druhů v ptačích oblastech po celé republice. A detailně byl také vyhodnocen právě výskyt výra velkého. Na podrobnosti jsme se zeptali inženýra Kamila Čiháka.
Ptačí oblasti byly vyhlášeny k ochraně ptáků, je to systém, který funguje v celé Evropě a my jsme jej po vstoupení do Evropské unie také přijali. Vyhlásili jsme tedy ptačí oblasti a podmínkou jejich existence je i sledování vývoje stavu ptáků v rámci jednotlivých oblastí − a to právě zajišťuje monitoring.
Kolik ptačích druhů jste sledovali?
Monitoringem se u nás sleduje zhruba čtyřicet druhů.
Zaměřili jste se mimo jiné na výra velkého. Proč zrovna on vás zajímá?
To není tím, že bychom vybírali, co nás nejvíc zajímá. Podkladem pro výběr druhů je směrnice o ptácích, kterou v roce 1979 EU vydala, a přílohou této směrnice o ptácích je seznam těch nejohroženějších druhů, které v Evropě jsou. My jsme tedy zjišťovali informace o těch druzích, které jsou na tomto seznamu a zároveň jsou u nás v takových počtech, abychom pro ně mohli vyhlásit ptačí oblast. Tím pádem došlo i na výra velkého.
Jak takový monitoring probíhá?
Monitoring je zjišťování početnosti konkrétní ptačí populace ve sledovaném období. Když si vezmeme konkrétně toho výra, je to zrovna monitoring z těch obtížnějších, protože výr začíná s hnízdními projevy, s tokem, už v lednu a únoru. Znamená to tedy nedbat na sníh a nepohodu, a vydat se do terénu už v této době. Pak následuje ještě druhá část takového monitoringu, která probíhá v době po vyhnízdění, to se sleduje, zda na dané lokalitě ptáci hnízdili, nebo nikoliv.
Jak máte například ošetřeno, že jednoho jedince nezapočítáte několikrát?
K tomu slouží už předem vytýčené trasy, po kterých se jde, předem vytýčená území, která se mapují. Každý z monitorovatelů má na starosti určité území, na kterém si zvolí trasu. V případě výra to je tak, že podkladem nám byly už dřívější znalosti terénu a dřívější znalosti rozšíření výrů. Takže sledování se skládá z kontroly známých hnízdišť a zároveň z vyhledávání nových.
Pojďme tedy ke konkrétním výsledkům – jaký je současný stav výra velkého u nás?
Musíme říci nejprve jednu věc – monitoring není zjištěním skutečného faktického stavu. Monitoring má sloužit k tomu, abychom zjistili v určité ptačí oblasti, jakým způsobem se tam vyvíjí populace vybraného ptačího druhu. To znamená, že my si vybereme třeba jen část ptačí oblasti, tam zjistíme početnost a v určitém časovém cyklu znovu provedeme tento monitoring. A musíme dodržet přesně tu samou oblast nebo trasu, tím pádem potom dostáváme dvě čísla, která můžeme porovnat. Nezjistíme tedy absolutní počet, tedy, hnízdí tady tolik a tolik výrů, zjistíme, co se s nimi děje v průběhu času.
Počet výrů tedy stoupá, klesá nebo je stejný?
Zatím máme jen předběžné výsledky monitoringu a z nich vyplývá, že výr je u nás obecně druhem, který má stabilní početnost, nijak zvlášť nestoupá ani neklesá.
Lze alespoň odhadnout, kolik výrů u nás žije?
K tomu účelu bylo zpracováno úplně jiné mapování, mapování hnízdního rozšíření ptáků. Na jeho základě byly udělány odhady s určitou přesností, které udávají v dnešní době zhruba 600−900 párů v rámci celé republiky.
Je to hodně, nebo málo?
Je to stav, který je z hlediska ochrany přírody malinko negativní, ta početnost byla v určitých dobách i mírně vyšší. Ale zase to není tak hrozné, jsou druhy, které sledujeme při monitoringu, a ty jsou na tom mnohem hůře. Třeba tetřívek nebo strnad zahradní, u nich pak zjišťujeme i příčiny, proč k úbytku dochází.
Jaké prostředí je pro život výrů nejvhodnější?
Nejtypičtějším prostředím pro výskyt výrů jsou ne příliš husté lesy, které jim svým zakmeněním zajišťují možnost přiletět pohodlně k hnízdu, obvykle nějaká stráň, která je případně pokryta velkými kameny nebo vývraty stromů, pod kterými si staví hnízdo. Takže takovým stanovištěm, které je hodně oblíbené, jsou kaňony širokých řek. Strmé nepřístupné stráně jsou pro ně tím nejideálnějším prostředím.
A lze označit nějakou oblast v České republice, kde se hojně vyskytují?
Pro výra jako kritériový druh bylo vybráno pět ptačích oblastí, a to jsou Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy, Ptačí oblast Křivoklátsko, Broumovsko, Doupovské hory a Labské pískovce.