Proč vymřela megafauna
Zavinil vyhynutí ikonických zvířat doby ledové člověk nebo klimatické změny? Odpověď přináší dosud největší studie, jaká byla na toto téma zpracována.
Rovnou však říkáme, že k jednoznačnosti má daleko. Interdisciplinární tým s vědci ze 40 výzkumných institucí z celého světa totiž došel k závěru, že zánik megafauny všeobecně nevysvětluje ani samotné působení lidských lovců, ani pouhá „náladovost“ klimatu. Velké vymírání na konci poslední doby ledové zahubilo asi třetinu velkých savců, kteří obývali Eurasii. V Severní Americe to byly dokonce dvě třetiny. Vědci prozkoumali DNA různých příslušníků megafauny a porovnali ji s archeologickými záznamy a klimatickými daty. Touto metodou zjistili, že to, co ublížilo jednomu druhu zvířat, jiný prakticky nezasáhlo.
Lidé tak byli například očištěni z obvinění, že zavinili vymření srstnatých nosorožců, přestože je také lovili. Vinu však nesou spolu s klimatem v případě divokých koní a bizonů na Sibiři. Jedním z mála zvířat, která zůstala oběma faktory relativně nezasažena, byli sobi. A jak to bylo v případě mamutů, kteří jsou asi nejikoničtějším zvířetem doby ledové? Bohužel právě jejich vyhynutí studie vysvětlit nedokázala, takže zůstává stále záhadou.
Výsledky studie podle autorů vylučují, že by vymírání na konci doby ledové mohlo mít jedinou příčinu. Zároveň však ukazují, že během posledních 50 000 let byly klimatické změny silně spojeny se změnami velikosti zvířecích populací. Podporuje to teorie, podle kterých v blízké budoucnosti začnou v důsledku klimatických změn klesat počty některých druhů zvířat. Které druhy to budou, se však předpovědět nedá. Navzdory velkému množství dat vědci neobjevili nic, co by od sebe odlišovalo vyhynulé druhy od těch, kteří konec doby ledové dokázali přežít.
Zdroj: University of Copenhagen, Nature
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
