Bolívie, země mnoha nej a mnoha paradoxů
Bolívie leží zhruba uprostřed Jižní Ameriky a s rozlohou přes milion čtverečních kilometrů patří mezi velké země (dvě Francie či čtrnáct Českých republik). Mezi jejími sousedy jsou ale obři jako Argentina, a především Brazílie, takže její velikost při pohledu na mapu moc nevynikne.
Bolívie ale tak trochu zůstává ve stínu svých větších, důležitějších a silnějších sousedů i v jiných ohledech. Do českých médií pak pronikají zprávy z Bolívie pouze zřídka, což je škoda. Protože země je to mimořádně zajímavá, ať už přírodními podmínkami, kulturou či politickým vývojem posledních let. Je to v celé řadě ohledů naprosto jedinečná a v Jižní Americe výjimečná země, která se honosí celou řadou nej v nejrůznějších oblastech. Některá jsou úsměvná, ale některá mohou významně ovlivnit světové dění.
Bolívie je jediný stát v Jižní, a vlastně celé Latinské Americe, bez přístupu k moři. Můžete namítnout, že sousední Paraguay moře taky nemá. Což je pravda, ale po mohutné řece Paraguay k němu sahá alespoň nepřímo. Bolívie moře sice měla, ale přišla o něj ve válce se sousedním Chile, což Bolívijci velmi těžce nesou dodnes a domáhají se navrácení ztraceného území.
Je to asi jediná země na světě pojmenovaná po historické osobnosti, revolucionářovi Simónu Bolívarovi. A jedna z mála zemí, která má dvě hlavní města. Sídlem vlády, parlamentu, prezidenta a všech ambasád je největší město La Paz, i když de iure je hlavním městem Sucre, kde sídlí nejvyšší orgány soudní moci.
Bolívie je jedinou zemí na světě, kde tvoří většinu obyvatelstva Indiáni, 55 %. A také první, kde byl Indián zvolen do funkce prezidenta. Díky indiánské majoritě je také zemí, kde je nejméně zakořeněná kultura kolonistů a přežilo zde nejvíce z tradic původního obyvatelstva.
Další bolívijská nej vyplývají z její geografické polohy. Necelá polovina země leží na druhé největší náhorní planině světa, Altiplanu. Potosí s výškou 4000 metrů nad mořem je nejvýše položeným městem na světě. La Paz je nejvýše položeným hlavním městem světa, s nadmořskou výškou 3500 metrů. To je ale výška centra ve spodní části města, chudá předměstí šplhají po úbočích obrovské kotliny strmě vzhůru a dnes už přetékají na okolní náhorní plošinu do předměstí El Alto, které zase patří mezi nejrychleji rostoucí města (za čtyřicet let téměř z nuly na 800 tisíc obyvatel). V La Pazu je přesně opačná situace než ve většině měst světa, kde si bohatí kupují domy na kopcích nad metropolí. Zde se koncentrují do centra, kde je nejvíce kyslíku a nejmírnější klima.
V El Altu se také nachází mezinárodní letiště, jak jinak nejvyšší na světě, 4050 metrů nad mořem. Protože je zde řídký vzduch, letadla musí mít speciální pneumatiky a přistávat dvojnásobnou rychlostí než normálně. Řídký vzduch je také důvodem, proč se turistům nedoporučuje tímto letištěm vstupovat do země. Často se takovýmto opovážlivcům stává, že první dny až týden vysněné dovolené s migrénou prozvrací a v horším případě rovnou skončí v nemocnici. Výšková nemoc je opravdu nepříjemná. La Paz má jedno nej i pro golfisty. Tušíte správně, nejvýše položené golfové hříště. Pohled na svěže zelený trávník uprostřed vysokohorské pustiny, který indiánky v tradičním oblečení zastřihují nůžkami, je poněkud psychedelickým zážitkem. Blízké jezero Titicaca je pak největším vysokohorským jezerem a nejvýše položeným jezerem s lodní dopravou. Kromě dopravních lodí se na něm ještě pohupují bolívijské válečné lodě, a tak má jediný vnitrozemský stát kontinentu nejvýše položenou „námořní“ či spíše jezerní, flotilu na světě.
Na Altiplanu se kromě jezera Titicaca nachází největší solná pláň na světe, Salar de Uyuni, velká jako Libanon. Pod vrstvami soli se zde skrývají největší zásoby lithia na světě. Na opačném konci země u hranic s Brazílií najdeme pro změnu druhé největší ložisko železné rudy na světě, El Mutún. Hovoříme-li o bolívijském nerostném bohatství, musíme zmínit Potosí, nejvydatnější zdroj stříbra v celé světové historii, který z města učinil nejbohatší a nejdůležitější sídlo v bývalé španělské Americe.
Ironií je, že Bolívie se v současnosti stala nejchudší zemí kontinentu a oblast bývalých hornických měst Potosí a Oruro patří nyní mezi nejchudší bolívijské regiony. Chudoba má jistě podíl na jednom nechvalném prvenství, a to v počtu státních převratů a pokusů o ně. Výmluvné je, že se historici ani nejsou schopni shodnout, kolik jich vlastně bylo. Někde se uvádí 184, jinde 160. Tak či onak, je to na ani ne dvousetletou historii země neuvěřitelné číslo. Bolívie je pestrou a zajímavou zemí, která rozhodně stojí za pozornost i za návštěvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
